Jód

Sůl nad zlato – proč je pro nás běžná kuchyňská sůl tak důležitá a proč se nevyplácí vyměnit ji za himalájskou?

Význam jódu

Proč jód potřebujeme?

Jód je nezbytný pro tvorbu hormonů štítné žlázy. Ty potom ovlivňují řadu zásadních funkcí v těle, jako je například metabolismus, srdeční frekvence nebo regulace tepla. Kromě toho jsou také zásadní při růstu a vývoji dětí, a to už od samého začátku těhotenství. Je proto velmi důležité, abychom dbali na dostatečný příjem jódu nejen u dětí ale i u těhotných žen.

Hormony štítné žlázy významně ovlivňují klíčové procesy ve vývoji mozku a nervového systému plodu, včetně růstu nervových buněk, tvorby synapsí a myelinizace.¹ Při výrazném nedostatku jódu dochází k poškození vývoje mozku a vzniku onemocnění zvaného kretenismus. Projevuje se mimo jiné i těžkým narušením intelektu, které znemožňuje postiženým jedincům samostatný život. Dříve se toto závažné onemocnění vyskytovalo i u nás, ale díky plošnému zavedení jodizace kuchyňské soli se jej podařilo vymýtit.²

Doporučený denní příjem

Škodí málo i moc

Přestože je pro naše zdraví jód zásadní, potřebujeme jej jen velmi malé množství pohybující se v mikrogramech. Následující tabulka uvádí doporučené denní dávky jódu v mikrogramech podle věku.³

Jód patří mezi látky, u kterých škodí nejen nedostatečný, ale také nadměrný příjem. Stejně jako nedostatečný příjem, i nadměrný příjem jódu může poškodit zdraví a narušit funkci štítné žlázy. Tolerovatelný horní limit příjmu jódu, tedy takové množství, které ještě pravděpodobně nezpůsobí zdravotní potíže, je pro jedince od 18 let stanoveno na 600 mcg.⁴

Jak se můžeme jódem předávkovat?

K předávkování jódem může dojít například při nadměrném příjmu mořských řas (tím jsou myšleny makroskopické řasy, které konzumujeme v rámci pokrmů, nikoli mikrořasy, ze kterých se připravují doplňky stravy s omega-3 EPA & DHA). Konzumace řas byla spojena s příjmem jódu až 1970 mcg⁵, což výrazně přesahuje horní limit příjmu 600 mcg.

Jiná studie, hodnotící příjem jódu u dospělých veganů a veganek, zjistila, že lidé stravující se vegansky obecně konzumují více řas, přičemž 4 z 6 studií zjistily příjem řas vedoucí k nadměrnému příjmu jódu.⁶ S řasami je proto třeba nakládat opatrně. Nemusíme je hned ze stravy úplně vyřadit, stačí, když budeme mít na paměti, že se nehodí jako každodenní součást jídelníčku a dopřejeme si je jen občas, pro zpestření.

Předávkovat se jódem můžete i nadměrnou konzumací minerální vody Vincentky. Denní dávku jódu pro dospělého člověka pokryje už pouhých 29 ml Vincentky, což není ani množství jednoho panáku. Rozhodně proto nedoporučujeme pít Vincentku jen tak, jako běžnou minerálku. Naopak, vnímejte ji spíše jako doplněk stravy a pokud se rozhodnete zajišťovat příjem jódu touto cestou, pak její příjem vhodně dávkujte.

Zdroje jódu

Věděli jste, že jód prakticky všichni doplňujeme?

Česká republika vzhledem ke své vnitrozemní poloze daleko od moře patří k oblastem s nízkým obsahem jódu v půdě, proto i rostliny rostoucí na této půdě obsahují jen malé množství jódu. Samotným rostlinám tento fakt nevadí, protože ke svému metabolismu jód nepotřebují. Na živočichy a člověka to však může mít negativní dopad. Jód u nás i u zvířat sehrává nenahraditelnou roli jako součást tyreoidálních hormonů a jeho nedostatek nepříznivě ovlivňuje metabolismus, růst i rozmnožování.

Dříve, před zavedením účinných opatření, proto nedostatek jódu náš region významně zasáhl. Pro tuto skutečnost svědčí obrazy a sochy z období středověku, kdy u většiny madon, které jsou dnes mezinárodně obdivované, můžeme vidět strumu (zduření v oblasti krku v důsledku zvětšení štítné žlázy). Patrná je zvláště na sochách a obrazech původem z jižních Čech.⁷

V našem regionu i okolních státech jsou proto pro zajištění dostatečného příjmu jódu v populaci velmi důležitá centrálně řízená opatření, která nedostatek jódu adresují na populační úrovni. Za tímto účelem u nás byla zřízena v roce 1995 Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu, která kromě návrhů a realizace různých opatření také provádí monitoring stavu jódu v české populaci a podává o něm zprávy Světové zdravotnické organizaci (WHO).⁸

Jód tedy svým způsobem musíme doplňovat všichni, nezávisle na způsobu stravování. Získáváme jej skrze obohacování soli, nepřímo skrze obohacování krmiva zvířat a v menší míře také z minerálních vod nebo ze zdrojů moře, které je největší zásobárnou jódu. Na veganské stravě existuje několik způsobů, jak si jódu zajistit dostatek, ovšem vzhledem ke skutečnosti, že se jód nevyskytuje běžně v širokém spektru potravin, je důležité věnovat mu pozornost a zajistit, abychom ve stravě nějaký spolehlivý zdroj jódu měli. Pojďme se tedy podívat, jaké zdroje máme k dispozici.

Zajímavost

I zvířata mohou trpět nedostatkem jódu

Zvířata, stejně jako my, závisí na příjmu jódu ze stravy.

V publikaci Jód a štítná žláza se uvádí: „V některých oblastech naší země (například na Šumavě) nedostatek jódu vedl u hospodářských zvířat k závažným projevům jodopenie včetně výskytu strumy a také zpomaleného růstu […]. V určitých regionech se u nás nedostatek jodu projevoval výskytem strumy u novorozených telat, která mohla dosáhnout takové velikosti, že ohrožovala průběh porodu a v ojedinělých případech vedla k zadušení telete. Obdobné potíže vznikaly i u ovcí.”⁹

Jód je proto nezbytné přidávat i do krmných směsí zvířat. Kromě zajištění zdraví samotných zvířat se toto obohacování jejich stravy stalo i způsobem, jak zvýšit příjem jódu u lidí. Jód, který farmáři přidají kravám do krmiva, se totiž dostává i do mléka a mléko se tak stává zdrojem jódu. „Bohatým zdrojem jódu se stalo mléko a mléčné výrobky vlivem suplementace krmiv jódem…“¹⁰ Bez přidání jódu do krmiva je jeho obsah v mléce velmi nízký a samotné krávy trpí chorobami z nedostatku jódu.¹¹

Zdroj obrázku: unsplach.com / Daniel Quiceno M

Kuchyňská sůl

Kuchyňská sůl obohacená o jód je pro obyvatele a obyvatelky Evropy významným zdrojem tohoto esenciálního prvku. Právě přidání jódu do kuchyňské soli se stalo jedním z účinných opatření k řešení jodového deficitu v populaci a pomohlo vyřešit problém s výskytem onemocnění vzniklých z nedostatku jódu, jako je například už zmíněný kretenismus.

Množství jódu v soli stanovuje legislativa na 27 ± 7 mg/kg. Množství je nastaveno tak, že denní dávku jódu pokryje přibližně 1 čajová lžička soli (5 g). Na tomto místě je vhodné zmínit, že Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje udržovat denní příjem soli do 5 g. Vyšší příjem je totiž spojen se zvýšeným rizikem vysokého krevního tlaku, onemocnění srdce a cév a mrtvice.¹² Například pro těhotné a kojící ženy, které mají vyšší denní potřebu jódu, tak určitě není dobrý nápad snažit se navýšit příjem jódu skrze vyšší příjem soli.

Problém nastává, když kuchyňskou sůl obohacenou o jód nahradíme alternativou, například mořskou nebo himalájskou solí, ale zároveň nezajistíme jiný spolehlivý zdroj jódu. Různé alternativní soli bývají považované za zdravější a označované za zdroje nejrůznějších minerálních látek. Je tomu ale opravdu tak?

Například o himalájské soli se u některých prodejců můžeme dočíst, že “…obsahuje cenné minerály, které jsou nezbytné pro zdraví, a to včetně hořčíku, draslíku, vápníku, sodíku, fosforu a železa…bez ohledu na formu soli, ceněné přínosy minerálů jsou vždy k dispozici“. Když se však na toto tvrzení podíváme trochu kriticky, zjistíme, že je zavádějící. Při pohledu na obsah inerálních látek ve 100 gramech soli se zdá, že opravdu obsahuje poměrně dost železa i hořčíku. Ovšem když se podíváme na množství minerálních látek v 5 gramech soli (tedy v horní hranici příjmu dle doporučení WHO), zjistíme, že je zanedbatelné. Nahrazení kuchyňské soli jinou alternativou nám tedy nepomůže k vyššímu příjmu minerálních látek. Naopak, ochudíme se o významný zdroj jódu. Pokud se přesto rozhodnete kuchyňskou sůl nahradit, dbejte na zajištění jódu z jiného spolehlivého zdroje.

Na následujícím obrázku můžete vidět obsah minerálních látek ve 100 g a v 5 g himalájské soli. Data vychází z nutričního softwaru cronometer.

Nic se nemá přehánět

Pamatujte, že jedním ze základních doporučení pro zdravý jídelníček je i doporučení k omezení konzumace soli. Kolik soli bychom potřebovali sníst, abychom dosáhli doporučeného denního příjmu jódu? Množství odpovídá zhruba 5 gramům, což je zároveň i množství soli, které Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje jako horní hranici.¹³ Určitě bychom to tedy se solí ve snaze získat více jódu neměli přehánět. Sůl navíc často konzumujeme i nepřímo, skrze potraviny, do kterých se přidává, jako je například pečivo.

Mořské řasy

Řasy mají schopnost absorbovat minerály a stopové prvky z vody, proto obsahují vysoké množství jódu a vedle toho například i železo nebo vápník.

Obsah jódu se značně liší mezi jednotlivými druhy a dokonce i v rámci jednoho druhu. V důsledku variabilního obsahu jódu proto jen velmi těžko určíme, kolik řas stačí k pokrytí denní dávky. Zároveň, jak už jsme se dozvěděli výše, hrozí u řas předávkování jódem. Jako řešení se nabízí používání řas od výrobců, kteří uvádí obsah jódu na obalech produktů, což umožňuje si dávku jódu z řas vypočítat. Zvažte však, že se zpravidla jedná o velmi malé množství řas, například jednu šestnáctinu lžičky. Tak malé množství v praxi jen těžko odhadneme a zároveň jej snadno můžeme přesáhnout a s tím přesáhnout i horní limit příjmu jódu. Doporučujeme proto při používání řas jako zdroje jódu věnovat množství pozornost.

Vincentka

Vincentka je silně mineralizovaná voda s vysokým obsahem jódu, a to 522 mcg/100 ml¹⁴*, tedy 5220 mcg v jednom litru, přičemž doporučená denní dávka jódu pro dospělé je 150 mcg. Pro pokrytí denní dávky tak postačí pouhých 28 ml Vincentky. Určitě tedy není vhodné popíjet Vincentku ve velkém jako jiné minerální vody. Měli bychom ji vnímat spíše jako doplněk stravy, který je třeba rozumně dávkovat. Už pouhých 112 ml totiž obsahuje horní limit denní dávky jódu (600 mcg)!

*množství uvedené na webových stránkách se může změnit, tento údaj je převzat ze dne 13. února 2025 a nahrazuje původní údaj 670 mcg/100ml, který byl na webových stránkách Vincentky uveden dříve

Láhev minerální vody Vincentka s hnědým skleněným tělem a bílou etiketou s modrým textem a tečkami. Stojí na měkkém modrém pozadí s rozmazanými skleněnými koulemi v popředí.

Doplňky stravy

Doplňky stravy představují spolehlivý způsob, jak si jódu zajistit dostatek i v případě, že nepoužíváme kuchyňskou sůl nebo solíme jen velmi málo. Skvělou volbou jsou také pro těhotné a kojící ženy, které mají vyšší potřebu jódu.

Výrobci nabízejí široké spektrum doplňků v různých formách, můžete si tak vybrat, jestli je vám příjemnější užívat tablety nebo kapky. Jen dejte pozor, abyste vybrali doplněk se správnou dávkou. Na trhu totiž narazíte i na spoustu takových, které svým množstvím dalece převyšují doporučenou denní dávku.

Pokud zvažujete koupi doplňku s jódem, ujistěte se, že již nemáte dostatečné množství jódu v některém z multivitaminů, které používáte. Například známý a oblíbený multivitamin VEG1 obsahuje celou denní dávku jódu pro dospělé (150 mcg).

Rady na závěr:

Kuchyňská sůl obohacená o jód je pro nás významným zdrojem jódu, který pomohl vyřešit výskyt onemocnění způsobených nedostatkem jódu včetně kretenismu, upřednostňujte ji před jinými alternativními solemi.
Pokud používáte jinou než kuchyňskou sůl (například himalájskou nebo mořskou), dbejte na zajištění příjmu jódu z jiného spolehlivého zdroje, jako je Vincentka nebo doplňky stravy.
Už 22 ml Vincentky pokryje denní dávku jódu pro dospělého člověka. Používejte Vincentku jako doplněk stravy, nikoli jako zdroj tekutin, neboť i příliš vysoké množství jódu škodí a již při 160 ml Vincentky dosáhnete horního limitu příjmu jódu.
Pokud zvolíte doplňky stravy, ujistěte se, že nemáte dostatek jódu v některém z doplňků, který již užíváte. Většina multivitaminů pro vegany a veganky jód obsahuje.
Řasy obsahují velmi variabilní množství jódu a snadno může dojít k překročení horního limitu příjmu jódu. Doporučujeme proto přednostně k doplnění jódu zvolit Vincentku nebo doplňky stravy. A pokud upřednostňujete řasy, volte raději takové produkty, u kterých výrobce uvádí obsah jódu na 100 g potraviny.