Součástí dobře sestavené veganské stravy je také spolehlivý zdroj vitaminu B12, kterým jsou pro nás v tomto případě především doplňky stravy, neboť rostlinné potraviny vitamin B12 přirozeně neobsahují.
Snad každý už někdy slyšel, že vegani a veganky musí doplňovat vitamin B12. Je užitečné, že vitaminu B12 věnujeme tolik pozornosti, neboť se jedná o skutečně důležitou živinu a dlouhodobý nedostatek může mít na zdraví výrazný vliv. Zvýšenou pozornost by mu měli věnovat také vegetariáni a lidé, kteří konzumaci živočišných produktů jakkoliv snižují, neboť ani oni nemusejí mít vitaminu B12 dostatek. Ve skutečnosti nemusíte dosáhnout na doporučený denní příjem ani pokud konzumujete tři porce živočišných produktů za den. Z toho důvodu se vitamin B12 stává důležitou otázkou nejen pro vegany, ale i vegetariánky, pescetariány či flexitariánky.
Význam
Proč vitamin B12 potřebujeme?
Vitamin B12 je nezbytný pro správnou krvetvorbu. Kromě toho je také klíčový pro správný vývoj centrální nervové soustavy, syntézu DNA a proteinů. Je proto zvláště důležitý v období růstu a vývoje, tedy v životní fázi dětství a těhotenství.1
Nedostatek ovlivňuje fyzické zdraví i psychickou pohodu
Nedostatek vitaminu B12 vede k narušení procesu dělení buněk, což ovlivňuje zejména tvorbu červených krvinek. Typickým příznakem nedostatku vitaminu B12 je proto specifická forma anémie, při které dochází k abnormálnímu zvětšení červených krvinek. Mluvíme o takzvané megaloblastické anémii, která se využívá i jako diagnostický nástroj pro odhalení nedostatku vitaminu B12, jak si však dále uvedeme, nejedná se o spolehlivý ukazatel.
Ještě dříve, než se nedostatek projeví na krvetvorbě, mohou se dostavit různé symptomy na úrovni nervové soustavy, které vznikají nezávisle na megaloblastické anémii. Z tohoto důvodu není megaloblastická anémie sama o sobě spolehlivým ukazatelem nedostatku vitaminu B12. Kromě toho může být u megaloblastické anémie nedostatek vitaminu B12 maskován vysokými hladinami kyseliny listové, na kterou je rostlinná strava bohatá.
Z projevů na úrovni nervové soustavy můžeme pozorovat například únavu, slabost, emoční labilitu či zhoršenou paměť.2 Všimněte si, že se jedná se o nespecifické symptomy, které bychom snadno mohli přisoudit jiným důvodům, například vytížení v práci, či nevyspání. Je však třeba mít se na pozoru, neboť dlouhotrvající neřešený deficit vitaminu B12 může vést až k nevratnému poškození nervové soustavy. Zvláště závažný je deficit u dětí a těhotných žen, neboť může vést k narušení vývoje dětí.3 Je proto velmi důležité, abychom vitamin B12 brali vážně a dbali jsme na pravidelnou suplementaci.
Vstřebávání
U vitaminu B12 rozlišujeme dva typy vstřebávání – aktivní a pasivní. Porozumění rozdílu vám umožní pochopit, proč při suplementaci potřebujeme o tolik vyšší dávky, než jaké jsou doporučovány při příjmu ze stravy.
Komplexita aktivního transportu
Pokud vitamin B12 přijímáme z potravin, ať už obohacených či živočišných, kde se nachází v malém množství, spoléháme se na aktivní transport. Jedná se o poměrně složitý proces, který je závislý na několika faktorech.
Speciální přenašeče
K aktivnímu transportu potřebujeme speciální přenašeče. První z nich je haptokorin, který produkují slinné žlázy. Haptokorin váže vitamin B12 v žaludku a v tomto komplexu putují do tenkého střeva. Na začátku tenkého střeva komplex haptokorin-vitamin B12 rozštěpí enzymy produkované slinivkou břišní a vitamin B12 se uvolňuje, aby jej mohl navázat další speciální přenašeč – vnitřní faktor, který produkují speciální buňky v žaludku.
Vnitřní faktor je pro aktivní vstřebávání zásadní, neboť právě komplex vitaminu B12 s vnitřním faktorem je poté rozpoznán receptorem ve sliznici tenkého střeva a vstřebán. Samotný vitamin B12 se na receptor navázat nemůže.4,5
Oddělení z bílkovin
Proces se dále zesložiťuje, pokud přijímáme vitamin B12 z živočišných potravin, neboť je v nich navázán na bílkovinu. Abychom mohli vitamin B12 z živočišných potravin vstřebat, musíme jej nejprve z bílkoviny oddělit. Oddělení vitaminu B12 od bílkoviny je závislé na kyselém prostředí žaludku a produkci enzymů, které bílkoviny štěpí. Tvorba kyselého prostředí se s věkem snižuje, čímž se také snižuje schopnost vitamin B12 z živočišných potravin vstřebávat.6,7
Výhoda doplňků a fortifikace
Pokud přijímáme vitamin B12 z doplňků stravy nebo obohacených potravin, tento krok obcházíme, neboť se v nich vitamin nachází volně a nemusíme jej nejprve oddělovat z bílkoviny. Vstřebávání tak není závislé na tvorbě kyselého prostředí. Z toho důvodu je lidem, kteří mají sníženou tvorbu žaludečních kyselin, doporučeno získávat vitamin B12 právě z doplňků nebo obohacených potravin.8,9
Pasivní difúze
Kromě aktivního způsobu existuje ještě jedna cesta vstřebávání – pasivní difúze. Její výhodou je, že při ní nepotřebujeme žádné speciální přenašeče a není ani závislá na kyselém prostředí žaludku a tvorbě trávících enzymů. Touto cestou se však vstřebá jen 1 % dávky. Proto pokud chceme skrze pasivní difúzi vstřebat dostatečné množství vitaminu B12, potřebujeme přijmout výrazně vyšší dávku.10
Rizikové skupiny
Komu hrozí nedostatek vitaminu B12?
Kromě vegansky a vegetariánsky se stravujících jedinců patří mezi rizikové skupiny ohrožené nedostatkem vitaminu B12 také starší lidé s onemocněním zažívacího traktu.11
Aktivní vstřebávání vitaminu B12 je složitý proces závislý na normálním fungování zažívacího traktu. Do hry vstupuje hned několik faktorů, od kyselého prostředí žaludku, přes produkci speciálních přenašečů až po tvorbu trávících enzymů. Jakmile je negativně ovlivněn některý z těchto faktorů, zasáhne to i schopnost vstřebávat vitamin B12.
Například jedinci s atrofickou gastritidou – autoimunitním onemocněním, při kterém jsou zničeny buňky produkující vnitřní faktor, jsou odkázáni na celoživotní podávání vitaminu B12 injekčně nebo skrze doplňky stravy.12,13 Produkce vnitřního faktoru je snížena také u pacientů po bariatrické operaci, která se využívá v terapii morbidní obezity a zasahuje oblasti žaludku a tenkého střeva.14
Početnou skupinou ohroženou nedostatkem vitaminu B12 jsou uživatelé inhibitorů protonové pumpy, léků, které se využívají při potížích s pálením žáhy a snižují kyselost žaludku. Četnost užívání těchto léků je poměrně vysoká. V některých západních zemích je dlouhodobě užívá okolo 10 % dospělé populace. V Anglii jsou dokonce druhý nejpředepisovanější lék.15,16 Nedostatek vitaminu B12 ve zvýšené míře hrozí rovněž při užívání metforminu, léku, který se využívá při terapii diabetu.17
Vstřebávání narušují i další onemocnění, která postihují zažívací trakt, jako je například celiakie, Crohnova choroba nebo ulcerózní kolitida.18
Doporučený denní příjem
Při suplementaci se výrazně liší
Doporučený denní příjem ze stravy se od doporučení při suplementaci výrazně liší. Zatímco doporučený příjem ze stravy pro dospělé je 4 µg19, při suplementaci u rostlinné stravy vám doporučujeme užívat 50-500 µg vitaminu B12 denně.
Proč potřebujeme při suplementaci užívat o tolik vyšší dávky?
Při užívání doplňků se spoléháme na jiný způsob vstřebávání. Pokud vitamin B12 přijímáme ze stravy, kde je přítomen jen ve velmi malém množství, spoléháme se na aktivní vstřebávání. K tomu potřebujeme speciální přenašeče, které však mají omezenou kapacitu a najednou nám umožní vstřebat jen malé množství vitaminu B12. Pro další vstřebávání jsou tyto přenašeče k dispozici až po delší době, zhruba po 3-6 hodinách. Při příjmu vitaminu B12 ze stravy se tedy spoléháme na menší příjem víckrát za den.
Doplňky však neužíváme několikrát denně, ale jen jednou. Potřebujeme tedy aktivní vstřebávání využívající speciální přenašeče nějak obejít. K tomu nám slouží druhý způsob – pasivní difúze. Probíhá bez potřeby speciálních přenašečů, ale vstřebá se tímto způsobem pouze 1 % z dávky. Pro vstřebání dostatečného množství vitaminu B12 proto potřebujeme výrazně větší dávku.20
S vyšším věkem vyšší dávky
Osoby nad 65 let mohou profitovat z vyšších dávek. Schopnost vstřebávat vitamin B12 se s věkem snižuje a u starší populace se jako efektivní pro dosažení optimálních hladin krevních ukazatelů ukázala dávka 1000 µg denně.21,22
Zdroje
Odkud vitamin B12 pochází?
Vitamin B12 netvoří rostliny ani živočichové. Produkují jej bakterie, které se nachází v zažívacím traktu zvířat a lidí nebo i v půdě. 23
Na své bakterie se však nespoléhejte
Přestože bakterie v našem zažívacím traktu vitamin B12 vytváří, neslouží nám jako jeho zdroj. Nejsme totiž schopni tento vitamin B12 vstřebat. Bakterie, které jej produkují, se nachází v tlustém střevě. Ke vstřebávání však dochází již v tenkém střevě, které je umístěno výš, ještě před tlustým střevem. Nejsme proto schopni vitamin B12 vytvořený v našem zažívacím traktu vstřebat a musíme jej získávat skrze stravu či doplňky stravy, které tenkým střevem procházejí. 24,25
Tato zásada platí i pro další živočichy, například slepice či prasata, kteří rovněž potřebují získávat vitamin B12 ze stravy a proto je jim přidáván do krmiva.26,27 Výjimku tvoří přežvýkavci, kam se řadí například krávy nebo kozy. Ti vitamin B12 produkovaný bakteriemi v jejich zažívacím traktu schopni vstřebávat jsou. Je však důležité zajistit jim dostatečný příjem kobaltu, stopového prvku, který je pro tvorbu vitaminu B12 potřebný.28,29
Živočišné potraviny jsou zdrojem, ne však zvláště bohatým
Vzhledem k nízkému obsahu vitaminu B12 v živočišných potravinách nemusíte na doporučenou denní dávku dosáhnout ani v případě, že konzumujete tři porce živočišných potravin za den. Pokud si například ke snídani dáte jeden jogurt z kravského mléka (0.56 mcg)30, na oběd 150 g kuřete (0.3 mcg)31 a na večeři 50 g tvrdého sýra (0.5 mcg)32, přijmete za den jen 1.36 mcg. Doporučený denní příjem pro dospělého člověka je 4 mcg. Doporučujeme proto věnovat vitaminu B12 pozornost i v případě, že se stravujete vegetariánsky nebo spotřebu živočišných produktů jakkoliv snižujete.
A co rostlinné potraviny?
Spirulina, chlorella a fermentované potraviny, jako je například tempeh, kvašené zelí či miso, bývají někdy označovány za zdroje vitaminu B12. Ve skutečnosti však žádná rostlinná potravina není spolehlivým zdrojem vitaminu B12. V některých případech rostlinné potraviny obsahují takzvaná analoga vitaminu B12, což jsou látky, které vypadají podobně jako vitamin B12, ale neplní jeho funkci. Zároveň tím, že tato analoga obsadí přenašeče pro vitamin B12, mohou bránit vstřebání skutečného vitaminu B12. Pamatujte, že rostlinné zdroje nejsou spolehlivým zdrojem vitaminu B12.33,34,35
Ani obohacené?
Obohacené potraviny, jako jsou například obohacená rostlinná mléka a jogurty, masové alternativy nebo lahůdkové droždí, zdrojem vitaminu B12 jsou. Tyto produkty však většinou obsahují jen malé množství vitaminu B12 a zároveň nebývají konzumovány v takové míře, aby denní potřebu vitaminu B12 spolehlivě pokryly. Nedoporučujeme se proto na obohacené potraviny spoléhat. Větší jistotu budete mít, když sáhnete po doplňku stravy.
Doplňky stravy
Vitamin B12, který se nachází v doplňcích stravy, rovněž pochází z bakteriální produkce. Ta však v tomto případě neprobíhá v zažívacím traktu zvířat ani lidí, ale v kontrolovaných laboratorních podmínkách.36
Jaký vybrat?
Pokud se stravuje vegansky, doplňování vitaminu B12 je pro vás zásadní. Doporučujeme užívat 50-500 mcg vitaminu B12 denně. Na trhu najdete široký výběr doplňků v různých formách a můžete si tak vybrat, zda vám více vyhovují tablety, kapsle nebo tekutá verze ve formě kapek či spreje.
Neřiďte se podle procent!
Až budete vybírat doplněk stravy, nezaměřujte se na procenta doporučeného denního příjmu. Řiďte se množstvím vitaminu v mikrogramech. Můžete například narazit na produkt, který bude v tabulce s nutričními údaji uvádět, že obsahuje 200 % doporučeného denního příjmu. Nenechte se však zmást. Tato procenta se vztahují k doporučenému příjmu ze stravy, a jak jsme si již vysvětlili, při suplementaci potřebujeme výrazně větších dávek. Když si 200 % přepočítáme, zjistíme, že se jedná o pouhých 8 mcg (doporučený denní příjem je 4 mcg). Při suplementaci u veganské stravy je však doporučeno užívat denně 50-500 mcg. Když si tato čísla přepočítáme na procenta doporučeného denního příjmu ze stravy, dostali bychom hodnotu 1250-12500 %. Při výběru doplňku se proto neřiďte těmito procenty, ale hledejte údaj o množství vitaminu B12 v mikrogramech.
Krevní testy
Rozlišujeme 4 typy krevní testů vitaminu B12. Ten, který vám běžně stanoví praktický lékař či lékařka v rámci krevních testů, bohužel bohužel sám o sobě není spolehlivým ukazatelem stavu vitaminu B12 a může být zkreslený příjmem neaktivních analog.37,38
Aktivní B12
Spolehlivějším ukazatelem je takzvaný holotranskobalamin, který se v názvosloví krevních testů označuje také jako Aktivní B12. Jedná se o transportní protein vitaminu B12 a jak název napovídá, podá nám informaci právě o aktivní formě vitaminu B12, neboť neaktivní analoga neváže.39 V některých případech vám Aktivní B12 stanoví i váš praktický lékař či lékařka, můžete si jej však snadno nechat stanovit i v soukromé laboratoři. Cena za jeho stanovení se pohybuje kolem 260 Kč.40 Hladiny nižší než 25 pmol/l ukazují na deficit vitaminu B12. Hladiny vyšší než 70 pmol/l naopak ukazují na dostatek. Pokud jsou hladiny v rozmezí 25-70 pmol/l, doporučuje se stanovit ještě další ukazatel, kyselinu metylmalonovou nebo homocystein.41
Homocystein a kyselina metylmalonová
Homocystein a kyselina metylmalonová nám ukazují, jak funguje metabolismus závislý na vitaminu B12. Při nedostatku se jejich hladiny zvyšují. Tyto ukazatele vám praktický lékař či lékařka běžně nestanoví a pro jejich stanovení si tedy nejspíš budete muset zajít do soukromé laboratoře.
Homocystein vám stanoví v různých laboratořích, známý a dostupný je například řetězec laboratoří Synlab. Cena za stanovení homocysteinu se pohybuje kolem 500 Kč.42 Kromě vyšší ceny je jeho nevýhodou také skutečnost, že není specifický pro vitamin B12, ale jeho hladiny mohou být zvýšené i v důsledku jiných faktorů, například nedostatku kyseliny listové nebo snížené funkci štítné žlázy.43
Kyselina metylmalonová (MMA) je specifičtějším ukazatelem a cena za její stanovení je přibližně 300 Kč.44 Tento ukazatel vám však nestanoví ve všech laboratořích. Podle našich informací a zkušeností je dostupný pouze v laboratořích Spadia.
Shrnutí a rady na závěr:
- Dlouhodobý nedostatek vitaminu B12 může způsobit nevratné poškození nervové soustavy. Děti jsou na nedostatek zvláště citlivé.
- Doporučujeme užívat vitamin B12 v dávce 50-500 µg denně. Osoby starší 65 let mohou profitovat z navýšení příjmu na 1000 ug denně
- Při vyšetřování hladin vitaminu B12 doporučujeme stanovit ukazatel “holotranskobalamin” nebo-li “Aktivní B12”.
- Spirulina, chlorella, kysané výrobky, fermentované zelí ani žádné jiné rostlinné potraviny nejsou spolehlivým zdrojem B12.
- Dostatečný příjem vitaminu B12 výhradně z obohacených potravin je jen těžko dosažitelný, proto vám tento způsob nedoporučujeme.
- Nejspolehlivějším způsobem zajištění dostatečného příjmu vitaminu B12 je užívání doplňku stravy.
Chybí vám v článku nějaká důležitá informace?
Našli jste chybu či nesrovnalost?
Dejte mi vědět!
Autorka článku a zodpovědná osoba:
Mgr. Veronika Baťová
Senior specialistka na výživu ProVeg Česko
[email protected]
Kam dál?
Co třeba…
Zdroje
- EFSA (2015), Scientific Opinion on Dietary Reference Values for cobalamin (vitamin B12)
- Niklewicz, Ali et al. The importance of vitamin B12 for individuals choosing plant-based diets. European journal of nutrition vol. 62,3 (2023): 1551-1559. doi:10.1007/s00394-022-03025-4
- Akcaboy, Meltem et al. Vitamin B12 Deficiency in Infants. Indian journal of pediatrics vol. 82,7 (2015): 619-24. doi:10.1007/s12098-015-1725-3
- Al-Awami HM, Raja A, Soos MP. Physiology, Gastric Intrinsic Factor. [Updated 2023 Jul 17]. In: StatPearls [Internet]. Treasure Island (FL): StatPearls Publishing; 2025
- Paul C, Brady DM. Comparative Bioavailability and Utilization of Particular Forms of B12 Supplements With Potential to Mitigate B12-related Genetic Polymorphisms. Integr Med (Encinitas). 2017;16(1):42-49.
- Paul C, Brady DM. Comparative Bioavailability and Utilization of Particular Forms of B12 Supplements With Potential to Mitigate B12-related Genetic Polymorphisms. Integr Med (Encinitas). 2017;16(1):42-49.
- Stover P. J. (2010). Vitamin B12 and older adults. Current opinion in clinical nutrition and metabolic care, 13(1), 24–27. https://doi.org/10.1097/MCO.0b013e328333d157
- https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC5130103/
- Hughes, Catherine F et al. Vitamin B12 and ageing: current issues and interaction with folate. Annals of clinical biochemistry vol. 50,Pt 4 (2013): 315-29. doi:10.1177/0004563212473279 https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/23592803/
- Berlin H, Berlin R, Brante G. Oral treatment of pernicious anemia with high doses of vitamin B12 without intrinsic factor. Acta Med Scand. 1968 Oct;184(4):247-58. doi: 10.1111/j.0954-6820.1968.tb02452.x. PMID: 5751528. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/5751528/
- National Institute of Health (NIH) (201820): Vitamin B12, Fact Sheet for Health Professionals
- National Institute of Health (NIH) (201820): Vitamin B12, Fact Sheet for Health Professionals
- Paul C, Brady DM. Comparative Bioavailability and Utilization of Particular Forms of B12 Supplements With Potential to Mitigate B12-related Genetic Polymorphisms. Integr Med (Encinitas). 2017;16(1):42-49.
- Wolffenbuttel BHR et al. The Many Faces of Cobalamin (Vitamin B12) Deficiency. Mayo Clin Proc Innov Qual Outcomes. 2019;3(2):200-214. Published 2019 May 27. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC6543499/
- Mumtaz H, Ghafoor B, Saghir H, et al. Association of Vitamin B12 deficiency with long-term PPIs use: A cohort study. Ann Med Surg (Lond). 2022;82:104762. Published 2022 Sep 26. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC9577826/
- Šembera Š, Cyrany J, Tachecí I. Kdy nasazovat inhibitory protonové pumpy. Vnitr Lek. 2024;70(3):158-165. doi: 10.36290/vnl.2024.033.
- Miller JW. Proton Pump Inhibitors, H2-Receptor Antagonists, Metformin, and Vitamin B-12 Deficiency: Clinical Implications. Adv Nutr. 2018;9(4):511S-518S. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC6054240/
- Paul C, Brady DM. Comparative Bioavailability and Utilization of Particular Forms of B12 Supplements With Potential to Mitigate B12-related Genetic Polymorphisms. Integr Med (Encinitas). 2017;16(1):42-49. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC5312744/
- EFSA (2015), Scientific Opinion on Dietary Reference Values for cobalamin (vitamin B12)
- Paul C, Brady DM. Comparative Bioavailability and Utilization of Particular Forms of B12 Supplements With Potential to Mitigate B12-related Genetic Polymorphisms. Integr Med (Encinitas). 2017;16(1):42-49.
- Rajan, Suparna et al. Response of elevated methylmalonic acid to three dose levels of oral cobalamin in older adults. Journal of the American Geriatrics Society vol. 50,11 (2002): 1789-95. doi:10.1046/j.1532-5415.2002.50506.x
- Smith, A David et al. Vitamin B12. Advances in food and nutrition research vol. 83 (2018): 215-279. doi:10.1016/bs.afnr.2017.11.005
- Fang, Huan et al. Microbial production of vitamin B12: a review and future perspectives. Microbial cell factories vol. 16,1 15. 30 Jan. 2017, doi:10.1186/s12934-017-0631-y
- Carmel, Ralph. How I treat cobalamin (vitamin B12) deficiency. Blood vol. 112,6 (2008): 2214-21. doi:10.1182/blood-2008-03-040253
- Lederer, Ann-Kathrin et al. Vitamin B12 Status Upon Short-Term Intervention with a Vegan Diet-A Randomized Controlled Trial in Healthy Participants. Nutrients vol. 11,11 2815. 18 Nov. 2019, doi:10.3390/nu11112815
- Squires, M W, and E C Naber. Vitamin profiles of eggs as indicators of nutritional status in the laying hen: vitamin B12 study. Poultry science vol. 71,12 (1992): 2075-82. doi:10.3382/ps.0712075
- Matte, J J et al. Bioavailability of dietary cyanocobalamin (vitamin B12) in growing pigs. Journal of animal science vol. 88,12 (2010): 3936-44. doi:10.2527/jas.2010-2979
- EFSA (2009). Scientific opinion of the panel on additives and products or substances used in animal feed (FEEDAP) on the use of cobalt compounds as additives in animal nutrition
- González-Montaña, Jose-Ramiro et al. Relationship between Vitamin B12 and Cobalt Metabolism in Domestic Ruminant: An Update. Animals: an open access journal from MDPI vol. 10,10 1855. 12 Oct. 2020, doi:10.3390/ani10101855
- U.S. Department of Agriculture, Agricultural Research Service. FoodData Central, FDC ID 2705418.
- U.S. Department of Agriculture, Agricultural Research Service. FoodData Central, FDC ID 331960.
- U.S. Department of Agriculture, Agricultural Research Service. FoodData Central, FDC ID 328637.
- Watanabe, F et al. Pseudovitamin B(12) is the predominant cobamide of an algal health food, spirulina tablets. Journal of agricultural and food chemistry vol. 47,11 (1999): 4736-41. doi:10.1021/jf990541b
- Fedosov, Sergey N et al. Mechanisms of discrimination between cobalamins and their natural analogues during their binding to the specific B12-transporting proteins. Biochemistry vol. 46,21 (2007): 6446-58. doi:10.1021/bi062063l
- Schwarz, Joachim. Determination of Vitamin B12 Content of Sauerkraut (Pickled Cabbage) Products and Plant-Derived Lactic Acid Bacteria. Food Preservation Science, Japan Association of Food Preservation Scientists.
- Calvillo, Álvaro et al. Bioprocess Strategies for Vitamin B12 Production by Microbial Fermentation and Its Market Applications. Bioengineering (Basel, Switzerland) vol. 9,8 365. 4 Aug. 2022, doi:10.3390/bioengineering9080365
- Hannibal, Luciana et al. Biomarkers and Algorithms for the Diagnosis of Vitamin B12 Deficiency. Frontiers in molecular biosciences vol. 3 27. 27 Jun. 2016, doi:10.3389/fmolb.2016.00027
- Devalia, Vinod et al. Guidelines for the diagnosis and treatment of cobalamin and folate disorders. British journal of haematology vol. 166,4 (2014): 496-513. doi:10.1111/bjh.12959
- Hannibal, Luciana et al. Biomarkers and Algorithms for the Diagnosis of Vitamin B12 Deficiency. Frontiers in molecular biosciences vol. 3 27. 27 Jun. 2016, doi:10.3389/fmolb.2016.00027
- SPADIA LAB, a.s. Vyšetření pro samoplátce. Dostupné z: https://virtuallab.spadia.cz/Samoplatce/Vysetreni [cit. 12. 3. 2025].
- Harrington, Dominic J et al. The application and interpretation of laboratory biomarkers for the evaluation of vitamin B12 status. Annals of clinical biochemistry vol. 62,1 (2025): 22-33. doi:10.1177/00045632241292432
- SPADIA LAB, a.s. Vyšetření pro samoplátce. Dostupné z: https://virtuallab.spadia.cz/Samoplatce/Vysetreni [cit. 12. 3. 2025].
- Devalia, Vinod et al. Guidelines for the diagnosis and treatment of cobalamin and folate disorders. British journal of haematology vol. 166,4 (2014): 496-513. doi:10.1111/bjh.12959
- Informace vychází z emailové komunikace a osobních zkušeností. Ne webových stránkách tento ukazatel není uveden.
