Rostlinné maso je jedním ze tří „super pákových bodů“, které by mohly světu pomoci k rychlé dekarbonizaci, uvádí zpráva prezentovaná minulý týden na Světovém ekonomickém fóru v Davosu ve Švýcarsku. V důsledku toho zpráva doporučuje veřejné zakázky na rostlinné potraviny vládám, školám i nemocnicím.
„Velmi vítáme uznání role, kterou rostlinná strava hraje v prevenci kolapsu ekosystému,“ uvedla Jasmijn de Boo, viceprezidentka ProVeg International. „Vlády musí nyní reagovat a začít podporovat politiku, která umožní veřejné zakázky na rostlinné potraviny ve školách, nemocnicích a dalších institucionálních zařízeních. Dále se musí snažit investovat více do výzkumu a vývoje rostlinných proteinů,“ dodala.
ProVeg již vytváří jídelníčky ve školách ve Velké Británii, Německu a Polsku. Statisíce žáků těží z nabídky rostlinných jídel, která navíc pomohla školám s jejich cíli v oblasti udržitelnosti. Děti a mládež podporují nová lahodná jídla na školních jídelních lístcích, protože si obvykle mnohem více uvědomují dopady změny klimatu než starší generace. I ProVeg Česko nedávno odstartovalo projekt Udržitelné menzy v rámci kterého probíhají školení ve vysokoškolských menzách. První školení proběhlo v menze Trója, Univerzity Karlovy s velkým úspěchem.
„Mnohé univerzity usilovně pracují na udržitelnosti a uvědomují si, že vyšší podíl rostlinné stravy na úkor té živočišné je v menzách hlavní součástí udržitelných opatření, zmírnění dopadů globální změny klimatu, sucha a ochrany půdy. Důkazem zájmu o zvýšení podílu rostlinné stravy je i to, že nás menzy začaly oslovovat samy ještě před vydáním ProVeg Žebříčku menz,” uvádí Mgr. Pavla Široká, manažerka projektu Udržitelné menzy, ProVeg Česko.
ProVeg Žebříček menz
Největší podíl lidí omezující spotřebu živočišných produktů je mezi mladými lidmi, nejvíce ve skupině 18-24 let. Jde tedy o věkovou kategorii, která z největší části tvoří studentstvo vysokých škol. Proto jsme se rozhodli zhodnotit, jaká je nabídka rostlinných jídel ve vysokoškolských menzách, tam, kde teoreticky dochází ke stravování nejvyššího počtu osob preferujících rostlinou stravu.
Zpráva napsaná poradenskou společností Systemiq a University of Exeter popisuje tzv. pákový bod jako malý zásah, který může způsobit velký efekt, v tomto případě zásah nejen snižuje emise v jednom klíčovém sektoru, ale podporuje také rychlejší změny v jiných částech ekonomiky. Zpráva dále uvádí, že pomoc alternativním proteinům porazit živočišné proteiny v ceně a vyrovnat se jim v chuti může snížit emise ze sektoru živočišného zemědělství, který je zodpovědný za až pětinu celosvětových emisí skleníkových plynů, a také může snížit odlesňování.
Zpráva odhaduje, že 20% podíl na trhu s bílkovinami rostlinného původu by do roku 2035 uvolnil ekvivalent až 15 % celosvětové zemědělské půdy, která by tak již nebyla potřeba pro dobytek a k vypěstování krmiva pro zvířata, a bylo by jit tak možné použít k obnově přírody a odstranění dalších emisí z atmosféry.
Další dva body superpákového efektu jsou, dle zprávy, pověření pro prodej elektrických vozidel a pověření vyžadující použití zeleného amoniaku při výrobě zemědělských hnojiv.„Odvětví ekonomiky s vysokými emisemi neexistují izolovaně – jsou hluboce propojena a řešení s nulovými emisemi mohou ovlivnit přechody ve více sektorech současně,“ doplnil Simon Sharpe, hlavní autor zprávy.
