Letos připadá den, od kdy žijeme na ekologický dluh na 2. srpna. Čím dříve v roce tento den přijde, tím větší je naše kolektivní globální stopa na planetě. Snížením našeho dopadu na životní prostředí můžeme toto datum oddálit – a každý či každá z nás může začít tím, že udělá něco tak jednoduchého a účinného, jako je přechod na rostlinnější stravu.
Pěstování potravin, budování bydlení a infrastruktury, vytváření věcí, pohyb – to vše vyžaduje, abychom využívali přírodní zdroje naší planety. Po většinu historie se poptávka lidstva po přírodních zdrojích vešla do limitů a možností planety. Naše biokapacita – biologicky produktivní půda a mořská oblast Země, od orné půdy po chaluhové lesy – bývala vyšší než naše ekologická stopa. Ale s tím, jak roste poptávka světové populace po větším množství potravinových produktů, dřeva a stavebních ploch, schopnost světových ekosystémů absorbovat emise oxidu uhličitého se spolu se schopností obnovy lesů, řek a pastvin, zmenšuje.
Používáme více, než umíme vyprodukovat
Zhruba na počátku 70. let jsme začali využívat více přírodních zdrojů, než bylo možné udržitelným způsobem vytvořit. Nadměrná spotřeba neudržitelných potravin a energetických zdrojů nás dovedla k tvorbě takového množství škodlivých emisí skleníkových plynů, že je naše planeta není schopna absorbovat. Dopad toho je nyní patrný v mnoha podobách: od klimatické změny po odlesňování, ztrátu biologické rozmanitosti a špatnou kvalitu ovzduší. A od té doby naše ekologická stopa jen roste.
Překročení biokapacity planety má také ekonomické dopady. Protože nedokážeme vyrobit dostatek potravin pro pokrytí naší rostoucí poptávky, výsledná nerovnováha může vést ke kombinaci potravinové nejistoty a ekonomické tísně. Mezi prvotní následky patří například inflace, následovat mohou sociální nepokoje a konečným bodem by byl ekonomický kolaps.
5 způsobů, jak rostlinná strava pomáhá lidem
Rostlinná strava může přispět k vytvoření bezpečnějšího a lepšího světa i pro lidi. Zde je pět důvodů, proč je rostlinná strava klíčová pro sociální spravedlnost.
Earth Overshoot Day – den, od kdy žijeme na dluh
S cílem zvýšit povědomí o naší nadměrné spotřebě a nesprávném zacházení s omezenými zdroji planety zahájila organizace Global Footprint Network v roce 2006 den dluhu, Earth Overshoot Day. Datum, ke kterému tento den každoročně připadá, se vypočítá vydělením světové biokapacity (množství zdrojů vytvořených Zemí v daném roce) světovou ekologickou stopou (naší spotřebou přírodních zdrojů v daném roce) a vynásobením podílu o 365 (počet dní v roce).
V posledních letech by lidstvo pro své roční využití zdrojů potřebovalo 1,75 Země, aby se jednalo o udržitelné využití.2 Pokud budeme nadále zvyšovat naši spotřebu současným tempem, den dluhu nastane každý rok o něco dříve – a před polovinou 21. století budeme potřebovat zdroje dvou Zemí.
Jak oddálit den dluhu
Abychom oddálili datum dluhu, musíme snížit naši ekologickou stopu a efektivněji využívat omezené zdroje, které máme k dispozici. To je třeba řešit na mnoha frontách, ale jedním z nejúčinnějších způsobů, jak bojovat proti neudržitelné spotřebě, je změnit způsob, jakým jíme – a transformovat náš potravinový systém.
Globální přechod k rostlinné stravě by snížil zátěž zdrojů na světové orné půdě. Pěstování luštěnin a dalších plodin pro přímou lidskou spotřebu místo krmiva pro zvířata je totiž mnohem efektivnější a produkuje mnohem méně skleníkových plynů než chov dobytka s vysokým obsahem metanu. A co je důležité, tento přístup může také přispět k potravinové spravedlnosti.
Den dluhu představuje příležitost přehodnotit naše spotřební návyky a ocenit zdroje naší planety. Existuje mnoho věcí, které můžeme udělat, abychom datum oddálili. Přechod na rostlinnější stravu je přitom jedním z nejúčinnějších způsobů, jak začít.3
