Sektor rostlinných alternativ neustále roste a expanduje, a tak je potřeba většího množství kvalifikovaných potravinářských technologů a technoložek silnější než kdy jindy. Ohodnotili a seřadili jsme úrovně vzdělání v oblasti rostlinných potravinářských technologií u 65 evropských univerzit, abychom je povzbudili k inovacím programů.
Celosvětově došlo k výraznému pozitivnímu posunu ve spotřebitelském vnímání rostlinné stravy. V reakci na to začali výrobci potravin a poskytovatelé služeb zvyšovat svou produkci a usilovat o inovace, aby uspokojili rostoucí poptávku na akcelerujícím rostlinném trhu. Tento globální posun představuje pro evropské univerzity příležitost nabídnout studentstvu více možností, jak se vzdělávat v oblasti rostlinných potravinářských technologiích a stát tak v čele pokroku a inovací.
Evropský žebříček univerzit
Organizace ProVeg seřadila úrovně vzdělání v rostlinné potravinářské technologii mezi 65 evropskými univerzitami porovnáním a srovnáním všech jejich forem výuky. Hodnoceno bylo několik kritérií, např. přednášky, kurzy, studijní programy či katedra/fakulta univerzity. Žebříček zohlednil také výzkum a spolupráci soukromého a veřejného sektoru.
Z 65 univerzit jich jen sedm dosáhlo v žebříčku nad 100 bodů, zatímco pouze dvě nad 200 bodů. Absolutním lídrem v žebříčku je Wageningen University v Nizozemsku, protože přibližuje vzdělávací instituci průmyslu výroby potravin, což prospívá spotřebitelskému trhu. Univerzita dává svému studentstvu šanci pracovat na unikátních výzkumných projektech kombinující technologie a inovace, které přispívají k průlomům v oblasti potravinářských technologií.
Univerzita v Hohenheimu zaujímá druhé místo za své jedinečné oddělení rostlinných potravin v rámci Institutu potravinářské vědy a biotechnologie, které pracuje na přenosu znalostí do potravinářského průmyslu s cílem posílit vývoj inovativních potravinářských technologií a produktů. Mezi prvních pět také patří University of Copenhagen, The University of Sheffield a University of Helsinki, z nichž všechny mají charakteristické způsoby, jak umožnit studujícím zaměřit se na vývoj rostlinných potravin.
Žebříček pak poukazuje na vzrušující klíčové projekty deseti nejlepších univerzit. Projekt Leg4Life Helsinské univerzity si klade za cíl zvýšit pěstování luštěnin, kterým se ve finských podmínkách daří (hrách, fava fazole, vlčí bob, jetel) a podporovat jejich širší využití v potravinách a krmivech. Dalším příkladem je Wageningen University & Research, která hledá způsoby, jak zvýšit dostupnost, rozmanitost a přijetí nových i stávajících zdrojů bílkovin.
Jaké jsou výhody evropského žebříčku univerzit?
Konečné výsledky evropského žebříčku univerzit naznačují, že většina univerzit by se měla zaměřit na postup směrem nahoru v žebříčku tím, že nabídne studenstvu více možností vzdělávat se v technologiích rostlinných potravin. Vysoké školy mohou těžit z výhod v podobě nárůstu zájmu o studium, což jim umožní vybrat si kvalitnější studenty*ky. Vzhledem k tomu, že na trhu práce je nedostatek rostlinných potravinářských technologů*žek a vědců*kyň, bude pravděpodobně vysoká i zaměstnanost takto vzdělaných a kvalifikovaných absolventů*ek.
European University Ranking je tak prvním krokem k řešení tohoto nedostatku na trhu práce v oblasti rostlinných inovací a k vytvoření udržitelného potravinového řetězce pro rostoucí globální populaci. Cílem této iniciativy je poskytnout spotřebitelskému trhu inovativní potraviny a nápoje rostlinného původu a obohatit tak výběr rostlinných potravinářských produktů.
