Jak velký dopad může mít vaše zapojení do Veggie Challenge?

Desetitisíce lidí z celého světa se z nejrůznějších důvodů hlásí do výzvy ProVeg Veggie Challenge. Někteří chtějí zlepšit své zdraví, jiní jsou motivováni snížením své ekologické stopy. Ačkoli existuje mnoho dalších důvodů, proč snížit spotřebu masa a mléčných výrobků a zvýšit zastoupení rostlinných potravin v jídelníčku, možná byste se cítili ještě více motivováni, kdybyste měli k dispozici hmatatelná čísla, která by ukázala, jaký dopad by měla změna vašeho jídelníčku na pouhý jeden měsíc.

Životy ZVÍŘAT

Pokud se rozhodnete pro snížení konzumace (či úplné vyloučení) živočišných produktů, zejména masa, ale také mléčných výrobků a vajec, teoreticky po nich snížíte poptávku a zamezíte zbytečnému utrpení a umírání zvířat¹ v budoucnosti.

• Veganství po dobu 30 dnů: ± 3 zvířata²
• Vegetariánství po dobu 30 dnů: ± 3 zvířata
• Reduktariánství³ po dobu 30 dnů: ±1,5 zvířat

Výpočty pro vegetariánskou a veganskou stravu zahrnují přibližně 1,8 suchozemských zvířat po dobu 30 dnů. Čistě rostlinná strava tak může za 10 let potenciálně ušetřit životy až 200 suchozemských živočichů⁴. Kromě těchto suchozemských zvířat bude zachráněn také život mnoha ryb. Zde je obtížné odhadnout jejich počet, protože množství ryb se často měří spíše v kilogramech a tunách než v jedincích. Jisté však je, že počet ryb a dalších mořských živočichů, kteří musí zemřít, aby byla uspokojena celosvětová poptávka po mořských zvířatech, v průměru daleko převyšuje počet suchozemských živočichů. Podle konzervativního odhadu se jedná přibližně o 1,3 ryby měsíčně⁵. Do tohoto čísla však nejsou zahrnuty nejen tzv. vedlejší úlovky (jde o mořské živočichy, kteří jsou neúmyslně uloveni a použiti jako krmivo pro hospodářská zvířata, v mořských farmách nebo dokonce vyhozeni zpátky do vody), ale také měkkýši a korýši. Tyto skupiny živočichů doposud nebyly do výpočtu zahrnovány, ale mohly by to celkový počet živočichů výrazně navýšit.

Emise CO₂

Živočišný průmysl patří mezi hlavní světové zdroje emisí skleníkových plynů. Emise skleníkových plynů produkovaných masným průmyslem jsou dokonce větší, než všechny přímé emise aut, autobusů, letadel a vlaků dohromady. Snížením spotřeby živočišných produktů na jeden měsíc tak výrazně snížíte svou osobní uhlíkovou stopu⁶ ⁷ ⁸ ⁹. Může být docela náročné pochopit, co ekvivalent kilogramu CO₂ skutečně znamená – pro kontext jsme tedy použili předpoklad, že nové auto vypouští v průměru asi 122,4 gramů CO₂ na km¹⁰.

• Veganství po dobu 30 dnů: 62,5 kg ekvivalentu CO₂ (nebo ujetí přibližně 510 km autem)
• Vegetariánství po dobu 30 dnů: 44,4 kg ekvivalentu CO₂ (nebo ujetí přibližně 360 km autem)
• Reduktariánství po dobu 30 dnů: 22,2 kg ekvivalentu CO₂ (nebo ujetí přibližně 180 km autem)

VODA

Celosvětově se přibližně 70 % vody, kterou lidé spotřebují, využije v zemědělství¹¹ – a protože k výrobě živočišných produktů je zapotřebí mnohem více vody než k výrobě rostlinných potravin, jako jsou fazole a celozrnné obiloviny, může mít snížení spotřeby živočišných produktů významný dopad na poptávku po vodě v regionech, kde se potraviny vyrábějí. Rostliny potřebují vodu ke svému růstu a produkce masa vyžaduje, aby zvířata nejdříve snědla velké množství rostlin. Vodní stopa je kombinací sladké vody přímo spotřebované na výrobu určitého produktu (modrá voda) a vody čerpané z podzemních vod, řek a dalších zdrojů a vody ze srážek (zelená voda), která je uložena v půdě a potenciálně k dispozici rostlinám. Podíl vody v jednotlivých kategoriích se u konkrétních produktů a regionů liší. Obecně platí, že rostlinná strava má celkově nižší vodní stopu, přičemž při této stravě je možná úspora vody až 55 %¹². Největší složku většiny vodních stop však tvoří zelená voda. Množství modré vody je obvykle nižší a může se lišit v závislosti na výrobku a regionu¹³ ¹⁴.

Pro účely Veggie Challenge jsme použili některé obecné předpoklady od Hoekstra (2015), který uvádí, že v průmyslově vyspělých zemích se u potravin živočišného původu spotřebuje přibližně 2,5 litru vody na jednu kalorii a u potravin rostlinného původu přibližně 0,5 litru na jednu kalorii. Rozdíly mezi stravou obsahující maso a vegetariánskou stravou mohou činit až 1 300 litrů za den¹⁵. Novější studie také ukázaly, že vegetariánská strava může mít potenciál snížit spotřebu vody až o 2 000 litrů denně, v závislosti na regionu¹⁶.

Zde jsou uvedeny úspory vody, kterých můžete potenciálně dosáhnout, pokud se zapojíte do Veggie Challenge¹⁷:

• Reduktariánství po dobu 30 dnů: 19 500 litrů
• Vegetariánství po dobu 30 dnů: 39 000 litrů
• Veganství po dobu 30 dnů: 39 000 litrů

PŮDA

Rostlinná strava také šetří rozsáhlé plochy půdy, protože potraviny, které zvířata jedí, se musí někde vypěstovat. Například velká část odlesňování v Jižní Americe je způsobena pěstováním sóji pro krmení hospodářských zvířat – pouze asi 6 % celosvětové úrody sóji se používá jako potrava pro lidi¹⁸. V USA by nahrazení hovězího masa fazolemi uvolnilo 42 % zemědělské půdy. Pokud se na pouhý měsíc zapojíte do Veggie Challenge, ušetříte spoustu zemědělské půdy¹⁹.

• Veganství po dobu 30 dnů: 80 m²
• Vegetariánství po dobu 30 dnů: 65 m²
• Reduktariánství po dobu 30 dnů: 32 m²

Motivují vás tato čísla k zapojení se do Veggie Challenge? Zaregistrujte se teď hned – a sdílejte Veggie Challenge i se svými přáteli!

<!– wp:acf/accordion { "id": "block_6190c1bd08061", "name": "acf\/accordion", "data": { "accordion_expand_all": "0", "_accordion_expand_all": "field_611dac11e2008", "accordion_0_header": "Zdroje:", "_accordion_0_header": "field_611d9cedba4db", "accordion_0_content": "

\r\n \t
1. Snížíte poptávku po živočišných produktech, takže zachráníte budoucí životy zvířat.\r\n \t
2. Údaje zahrnují přímou spotřebu suchozemských zvířat a ryb. Údaje o suchozemských zvířatech byly získány pomocí údajů o produkci a spotřebě z The Food and Agricultural Organization of the United Nations: Food and Agriculture Organization of the United Nations (2019): Livestock primary. FAOSTAT Database. Rome, Italy. Dostupné z: http:\/\/www.fao.org\/faostat\/en\/#data\/QL a Food and Agriculture Organization of the United Nations (2019): New Food Balances. FAOSTAT Database. Rome, Italy. Dostupné z: http:\/\/www.fao.org\/faostat\/en\/#data\/FBS. Údaje o rybách byly stanoveny pomocí údajů o spotřebě z různých zemí a odhadovaných středních hmotností pro různé ryby, např. z Fishcount.org (http:\/\/fishcount.org.uk\/studydatascreens\/2016\/numbers-of-wild-fish-A0-2016.php)\r\nPro čísla použitá v tomto článku jsme vypočítali vážený průměr ušetřených zvířat v různých zemích, ve kterých se Veggie Challenge koná. Jedná se o konzervativní odhad, který zohledňuje pouze přímou spotřebu suchozemských zvířat a ryb. O vedlejších úlovcích, rybách používaných jako krmivo a měkkýších se zatím neuvažovalo, ale mohly by počet zvířat znatelně navýšit. Mějte prosím na paměti, že tyto údaje se mohou lišit v závislosti na vašem jídelníčku a mohou tedy být větší nebo menší.\r\n \t
3. Předpokládá se, že „reduktarián(ka)“ (neboli osoba omezující maso) konzumuje vegetariánskou stravu polovinu času, tj. ušetří 50 % toho, co by ušetřil vegetarián nebo vegetariánka.\r\n \t
4. Pro čísla použitá v tomto článku jsme vypočítali vážený průměr ušetřených zvířat v různých zemích, ve kterých se Veggie Challenge koná. Jedná se o konzervativní odhad, který zohledňuje pouze přímou spotřebu suchozemských zvířat a ryb. O vedlejších úlovcích, rybách používaných jako krmivo a měkkýších se zatím neuvažovalo, ale mohly by počet zvířat znatelně navýšit. Mějte prosím na paměti, že tyto údaje se mohou lišit v závislosti na vašem jídelníčku a mohou tedy být větší nebo menší.\r\n \t
5. Údaje o rybách byly stanoveny pomocí údajů o spotřebě z různých zemí a odhadovaných středních hmotností pro různé ryby, např. z Fishcount.org (http:\/\/fishcount.org.uk\/studydatascreens\/2016\/numbers-of-wild-fish-A0-2016.php)\r\nPro čísla použitá v tomto článku jsme vypočítali vážený průměr ušetřených zvířat v různých zemích, ve kterých se Veggie Challenge koná. Jedná se o konzervativní odhad, který zohledňuje pouze přímou spotřebu suchozemských zvířat a ryb. O vedlejších úlovcích, rybách používaných jako krmivo a měkkýších se zatím neuvažovalo, ale mohly by počet zvířat znatelně navýšit. Mějte prosím na paměti, že tyto údaje se mohou lišit v závislosti na vašem jídelníčku a mohou tedy být větší nebo menší.\r\n \t
6. E. Hallstrom, A. Carlsson-Kanyama, P. Borjesson. (2015). Environmental impact of dietary change: a systematic review. Journal of Cleaner Production 91 1-11.\r\n \t
7. Scarborough, P., P. N. Appleby, A. Mizdrak, et al. (2014): Dietary greenhouse gas emissions of meat-eaters, fish-eaters, vegetarians and vegans in the UK. Climatic Change 125(2), 179–192. doi:10.1007\/s10584-014-1169-1\r\n \t
8. Abejón, R., L. Batlle-Bayer, J. Laso, et al. (2020): Multi-Objective Optimization of Nutritional, Environmental and Economic Aspects of Diets Applied to the Spanish Context. Foods 9(11), Multidisciplinary Digital Publishing Institute, 1677. doi:10.3390\/foods9111677\r\n \t
9. Springmann, M., L. Spajic, M. A. Clark, et al. (2020): The healthiness and sustainability of national and global food based dietary guidelines: modelling study. BMJ m2322. doi:10.1136\/bmj.m2322 doi:10.1136\/bmj.m2322\r\n \t
10. Reducing CO2 emissions from passenger cars, accessed 19 April 2019, https:\/\/ec.europa.eu\/clima\/policies\/transport\/vehicles\/cars_en\r\n \t
11. WWAP (2017): The United Nations World Water Development Report 2017. Wastewater: The Untapped Resource. UNESCO, Paris.\r\n \t
12. Vanham, D., S. Comero, B. M. Gawlik, et al. (2018): The water footprint of different diets within European sub-national geographical entities. Nature Sustainability 1(9), 518–525. doi:10.1038\/s41893-018-0133-x\r\n \t
13. Vanham, D., S. Comero, B. M. Gawlik, et al. (2018): The water footprint of different diets within European sub-national geographical entities. Nature Sustainability 1(9), 518–525. doi:10.1038\/s41893-018-0133-x\r\n \t
14. Harris, F., C. Moss, E. J. M. Joy, et al. (2019): The Water Footprint of Diets: A Global Systematic Review and Meta-analysis. Advances in Nutrition doi:10.1093\/advances\/nmz091 doi:10.1093\/advances\/nmz091\r\n \t
15. A.Y. Hoekstra (2015). The Water Footprint: The Relation Between Human Consumption and Water Use. The Water We Eat, Springer Water, pp 35-48. Calculated from table 2 (page 44). Bohužel nepočítali úspory za veganskou stravu. Pokud předpokládáme, že všechny zkonzumované kalorie pocházejí z rostlinných potravin, mohlo by toto číslo u veganské stravy dosahovat až 57 000 litrů.\r\n \t
16. Vanham, D., S. Comero, B. M. Gawlik, et al. (2018): The water footprint of different diets within European sub-national geographical entities. Nature Sustainability 1(9), 518–525. doi:10.1038\/s41893-018-0133-x\r\n \t
17. A.Y. Hoekstra (2015). The Water Footprint: The Relation Between Human Consumption and Water Use. The Water We Eat, Springer Water, pp 35-48. Calculated from table 2 (page 44). Bohužel nepočítali úspory za veganskou stravu. Pokud předpokládáme, že všechny zkonzumované kalorie pocházejí z rostlinných potravin, mohlo by toto číslo u veganské stravy dosahovat až 57 000 litrů.\r\n \t
18. Soy Facts, accessed April 2019, https:\/\/www.oilseedandgrain.com\/soy-facts.\r\n \t
19. E. Hallstrom, A. Carlsson-Kanyama, P. Borjesson. (2015). Environmental impact of dietary change: a systematic review. Journal of Cleaner Production 91 1-11.\r\n\r\n “, “_accordion_0_content”: “field_611d9cedba51e”, “accordion”: 1, “_accordion”: “field_611d9ced95349” }, “align”: “”, “mode”: “edit” } /–>