Jak odlesňování kvůli živočišnému zemědělství ohrožuje lesy

Bez lesů bychom nemohli žít. Pokrývají jednu třetinu zemské pevniny a jsou důležité pro udržení života na naší planetě a zpomalení změny klimatu. Lesy jsou klíčem ke klimatu, vodě, zdraví a obživě. Přesto o ně přicházíme alarmujícím tempem kvůli odlesňování – hromadnému kácení stromů. Jednou z hlavních světových příčin odlesňování je živočišné zemědělství, a proto může rostlinnější strava pomoci.

Dnes je téměř 70 % vykácených pozemků v Amazonii, největším zbývajícím tropickém deštném pralese na světě, využíváno jako pastviny pro dobytek.¹ Obrovské pásy lesů, pastvin a mokřadů jsou vymýceny, aby poskytly půdu pro pastvu a pěstování krmných plodin.

Můžeme pomoci chránit lesy volbou udržitelnějších stravovacích návyků a přechodem na rostlinnější stravu? Pojďme se podívat na to, jak jsou lesy ohroženy odlesňováním kvůli živočišné výrobě a jaké kroky můžeme podniknout.

3 klíčové výhody lesů ohrožených odlesňováním

Biodiverzita lesů je důležitá pro ekosystémy

Lesy pokrývají přibližně jednu třetinu zemské pevniny a jsou biologicky nejrozmanitějšími ekosystémy na souš. Žije v nich více než 80 % zvířat, rostlin a hmyzu. Každý rostlinný nebo živočišný druh, bez ohledu na to, jak je malý, hraje v jejich ekosystémech důležitou roli a zachování biologické rozmanitosti zvyšuje produktivitu ekosystému. Například velké množství rostlinných druhů umožňuje větší škálu plodin, což pomáhá zajistit potravinovou bezpečnost.

Ztráta stanovišť v důsledku odlesňování představuje obrovskou hrozbu pro biologickou rozmanitost, která podporuje lidský život do té míry, že ovlivňuje vzduch, který dýcháme, vodu, kterou pijeme, a jídlo, které jíme. Pokračující odlesňování v Amazonii povede k tomu, že ekosystémy, které potřebujeme k přežití, již nebudou prosperovat.

Lesy regulují uhlík v naší atmosféře

Lesy jsou zásadní pro regulaci světového klimatu a cyklů počasí. Amazonský deštný prales je často nazýván „plícemi země“, protože jeho lesy uvolňují kyslík a ukládají oxid uhličitý – jednu z příčin globálního oteplování. Lesy jsou zásadní pro řešení klimatické krize, protože každý rok absorbují více než 2,5 miliardy tun oxidu uhličitého, což je jedna třetina CO2 uvolněného při spalování fosilních paliv.

Když odlesňujeme kvůli živočišné výrobě, je tento uhlík znovu vypuštěn do atmosféry, což významně přispívá ke globálnímu oteplování a brání nám v dosažení cílů Pařížské dohody.

Lesy zachovávají kvalitu půdy a podporují původní obyvatelstvo

Rozšiřování pastvin za účelem uspokojení poptávky po hovězím mase a také pro produkci krmných plodin, jako je sója a kukuřice, jsou hlavními hybateli odlesňování v Amazonii. Úrodné půda, která jsou bohatá na organickou hmotu, je tak vystavena riziku eroze.

Tyto neocenitelné přírodní zdroje nelze během našeho života obnovit. Zemědělská technika, přehnojení, toxiny a monokultury vyčerpávají půdu, kterou pak odnáší vítr a déšť. Špatná půda vede ke slabé úrodě, což zase vyžaduje více zemědělské půdy ke kompenzaci, což vede k většímu odlesňování.

Odlesňování půdy kvůli živočišné výrobě také ohrožuje práva původních obyvatel, protože půda se často překrývá s domorodými územími. Přibližně 1,6 miliardy lidí je závislých na lesích, pokud jde o živobytí, léky, jídlo a přístřeší. Ochrana domorodých práv je uznávána jako jeden z nejlepších způsobů, jak chránit lesy, a tím snížit emise uhlíku.

Může rostlinná strava pomoci snížit odlesňování?

To, co si každý den dáme na náš talíř, může mít dopad na přežití lesů na druhé straně planety. Řada studií ukazuje, že výběr rostlinné stravy může pomoci snížit nároky na půdu.^{2 3 4} Studie z roku 2017 odhalila, že až 55 % odlesňování lze eliminovat snížením spotřeby živočišných produktů, protože pro rostlinnou stravu je potřeba mnohem méně půdy.

Kromě rostlinnějšího stravování můžeme šířit povědomí o klimatických dopadech našeho výběru potravin. Téma odlesňování se začíná celosvětově prosazovat a ProVeg neustále obhajuje urychlený přechod na rostlinnější stravu a udržitelnější potravinový systém. Nadále budeme zdůrazňovat souvislost mezi potravinovými systémy a odlesňováním nejen na konferenci OSN o změně klimatu (COP).

Přechod na rostlinnou stravu nebyl nikdy snazší a má tolik pozitivních účinků – včetně zachování biologické rozmanitosti, udržitelnějšího využívání zdrojů a boje proti změně klimatu. Volbou udržitelnější stravy můžeme všichni přispět k zachování ekologických, ekonomických, sociálních a zdravotních přínosů lesů.

1. Cerri, C.E.P., C.C. Cerri, S.M.F. Maia, M.R. Cherubin, B.J. Feigl & R. Lal (2018): Reducing Amazon Deforestation through Agricultural Intensification in the Cerrado for Advancing Food Security and Mitigating Climate Change. Sustainability. 10, p.989
2. Hallström, E., A. Carlsson-Kanyama & P. Börjesson (2015): Environmental impact of dietary change: a systematic review. Journal of Cleaner Production. 91, p.1–11
3. Peters, C.J., J. Picardy, J. L. Wilkins, T.S. Griffin, G.W. Fick & A.F. Darrouzet-Nardi(2016): Carrying capacity of US agricultural land: Ten diet scenarios. Elementa: Science of the Anthropocene 4, no. 1 (2016): 1.
4. Meier, T., O. Christen, E. Semler, G. Jahreis, L. Voget-Kleschin, A. Schrode & M. Artmann (2014): Balancing virtual land imports by a shift in the diet. Using a land balance approach to assess the sustainability of food consumption. Germany as an example. Appetite. p.20–34