Ministerstvo zemědělství ČR (MZE) se snaží omezit názvy rostlinných alternativ k živočišným produktům skrze vlastní výklad evropského práva v nově vydaném stanovisku. To vzniklo v lednu 2023 ve spolupráci se Státní zemědělskou potravinářskou inspekcí a Státní veterinární správou a má významný potenciál zasáhnout do způsobu chování výrobců potravin a omezovat jejich činnost. Dle posudku zpracovaném právnickým týmem však mohlo dojít k porušení zásady zneužití pravomoci a správního uvážení.
MZE se ve stanovisku odvolává na dvě odlišná nařízení EU a sděluje, že označení rostlinných produktů jako „mandlové mléko“, „veganská smetana“, „rostlinná alternativa mléka“, „napodobenina jogurtu“, „rostlinná alternativa k tuňákové pomazánce“ atd. jsou protiprávní. Pokud tedy výrobce pojmenuje např. sójové mléko označením „sójová alternativa k běžnému mléku“, uvádí tím dle MZE spotřebitele*ku v omyl, že se jedná o mléčný produkt, protože v názvu použije slovo „mléko“.
Problematickým bodem stanoviska je fakt, že mezi zakázaná označení typu „veganské máslo“ přidává i označení jako „rostlinná alternativa“ k něčemu. Paradoxně byl však právě tento typ označení v minulosti doporučen Krajským soudem v Ústí nad Labem jako možné názvosloví rostlinných výrobků. Skutečnost, že existuje rozhodovací praxe správních soudů, jež se s obsahem stanoviska v podstatné míře rozchází, podněcuje k pochybnostem o legalitě a správném výkladu unijních předpisů ze strany MZE.
„Tento rozšířený výklad významně ztěžuje situaci rostlinným producentům a paradoxně navíc může spotřebitelstvo zmást. Můžeme si to představit na příkladu situace, kdy byl někdo zvyklý používat do omáčky běžnou smetanu a nyní hledá z nejrůznějších důvodů rostlinnou alternativu. Název „rostlinná alternativa ke smetaně určená k vaření“ je věrohodný název, která jasně udává, jak produkt použít v kuchyni,” vysvětluje komunikační manažerka ProVeg Česko Eva Hemmerová.
Organizace ProVeg Česko si proto nechala zpracovat právní rozbor, dle kterého, ačkoliv má stanovisko pouze informativní charakter a nejedná se o právně závazný výklad, může být chápáno jako vyslání signálu výrobcům, jak budou dozorové orgány postupovat při kontrolách označování potravin. Stanovisko má tak potenciál ovlivnit chování výrobců a za hrozbou sankcí je odstrašit od stávajícího pojmenování některých rostlinných produktů, což paradoxně může vést k matení spotřebitelů*ek ohledně charakteru a zamýšleného způsobu používání konkrétních produktů.
„I navzdory tomu, že má stanovisko MZe významný potenciál zasáhnout do chování adresátů právních norem, nejsou jeho závěry žádným způsobem odůvodněny. To je z hlediska základních principů práva velice netradiční, neboť bez znalosti úvah, kterými se orgán veřejné moci řídil, není ani možné příslušné závěry právně přezkoumat. A jak mnohokrát dovodil Ústavní soud ČR, nepřezkoumatelné rozhodnutí nedává dostatečné záruky, že nebylo vydáno v důsledku libovůle orgánů veřejné moci a nepředstavuje porušení principu zákazu zneužití moci a správního uvážení. Absence odůvodnění Stanoviska je v tomto případě zvlášť alarmující i vzhledem k existenci judikatury tuzemských i evropských správních soudů, která je obsahem Stanoviska v přímém rozporu. I díky tomu lze o správnosti výkladu ministerstva důvodně pochybovat,“ uvádí jeden z autorů právního rozboru Robert Plicka z advokátní kanceláře PLICKA & PARTNERS.
Tato aktivita, která může hraničit až se zastrašováním výrobců a prodejců, je dle ProVeg také v rozporu s vyjádřením ředitele potravinářského odboru Ministerstva zemědělství Ing. Martina Štěpánka, který 20. prosince 2022, v reakci na dopis zaslaný organizací ProVeg, vyjádřil svou podporu směřování ProVeg a zmínil cíl „do budoucna dosáhnout snížení příjmu některých v současné době spotřebiteli nadměrně přijímaných živin. Zde je potřeba také zmínit, že inovace a v oblasti produkce rostlinných produktů obzvlášť poskytují spotřebiteli širší paletu výrobků a tím možnost sestavit si pestrý a vyvážený jídelníček.“
V závěru své odpovědi také konstatoval, že souhlasí „ve věci nutnosti i do budoucna pokračovat ve vzájemné komunikaci, jenž přispěje ke sdílení zkušeností a k formování přístupů všech zainteresovaných subjektů. Kontinuální diskuse také umožňuje všem účastníkům potravinového řetězce uvědomit si důležitost a nutnost přispět svým dílem k udržení a posílení udržitelné produkce potravin v České republice i Evropské unii.“
Pojmenování se aktuálně řeší i v zahraničí, Americký ústav pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) nedávno vydal návrh pokynů, ve kterém uvádí, že rostlinná mléka lze nazývat “mléky”. Návrh, která má být předložen do 24. dubna 2023, také říká, že rostlinné nápoje, které používají termín mléko, by měly vysvětlovat, jaký je jejich nutriční obsah ve srovnání s kravským mlékem.
„Rostlinná mléka mají obvykle mnohem menší uhlíkovou stopu, o 63 % až 78 % menší než mléko živočišného původu. Kromě toho, že jsou obohacená a neslazená rostlinná mléka šetrná ke klimatu, jsou také výživnou alternativy pro ty, kteří z nejrůznějších důvodů nemohou nebo nechtějí konzumovat živočišné produkty,” dodává Eva Hemmerová.
Tento článek byl zpracován právními odborníky z advokátní kanceláře PLICKA & PARTNERS, advokátní kancelář, s.r.o., https://www.plickapartners.cz/
