Poukázali jsme na nepřesnosti v pořadu České Televize Otázky Václava Moravce

V pořadu Otázky Václava Moravce zazněly nepřesnosti o matení spotřebitelstva názvy rostlinných produktů, a to od ministra zemědělství Marka Výborného a Dany Večeřové. Organizace ProVeg Česko upozornila, že v pořadu nebyl dán prostor odborníkům a odbornicím na rostlinné alternativy a chování spotřebitelstva.

Dana Večeřová, ředitelka Potravinářské komory, se v rozhovoru hned v úvodu vyhranila proti environmentálně šetrnějšímu zemědělství, které vyplývá ze Zelené dohody pro Evropu (tzv. Green Deal), včetně snižování produkce živočišných potravin. Je třeba vzít v úvahu to, že samotná Potravinářská komora je „zájmovým sdružením právnických osob”, financovaným svými členy, z nichž se převážná většina zabývá živočišnou výrobou, a za jejich záměry pak tato instituce také lobbuje. To je zřejmě hlavním důvodem, pro který Potravinářská komora bojuje za ztížení podmínek pro výrobce rostlinných alternativ, a jako zástěrku pro svůj záměr bez jediného faktického důkazu opakovaně uvádí, že pojmenovávání rostlinných alternativ mate spotřebitelstvo.

„Pokud by bylo motivací Potravinářské komory opravdu chránit zájmy spotřebitelstva, nestěžovala by mu učinění informovaného rozhodnutí, navíc bez jakýchkoliv adekvátních dat, že je opravdu mateno. Pokud však je motivací zvýhodnit podnikatele a podnikatelky z mlékárenského a masného průmyslu a udržet jim silnou konkurenční výhodu na úkor jiných, tak jde o alarmující přístup a ukázku používání dezinformací prostřednictvím veřejného vystoupení ředitelky Dany Večeřové,” uvádí Lucia Milec, Public Affairs specialistka z ProVeg Česko.

Matení spotřebitelů a spotřebitelek názvy jako “rostlinné mléko” či “veganský párek” nebylo nikdy prokázáno, naopak průzkum provedený Evropskou spotřebitelskou organizací (BEUC) v 10 členských státech zjistil, že více než 68 % dotázaných takové názvy podporuje, pokud jsou produkty jasně označené jako rostlinné či vegetariánské.

To, že spotřebitelstvo není zmateno „masovými” názvy rostlinných alternativ potvrzují i další studie a průzkumy^{1 2 3 4}, např. nejnovější průzkum⁵, který pro ProVeg Polska realizoval v prosinci 2023 Ariadna Panel, ukázal, že 86 % dotázaných si v předešlém roce nespletlo rostlinný produkt s živočišným přičemž hlavním důvodem těch, kteří produkt zaměnili, nebyl jeho obal, ale spěch či vyrušení při nákupu. Organizace nechala průzkum vypracovat jako odpověď na iniciativu polského Ministerstva zemědělství a rozvoje venkova. To připravilo v témže měsíci návrh nařízení, jehož cílem bylo zakázat používání názvů jako „klobása” či „salám” při označování rostlinných alternativ.

---

---

Čeští výrobci rostlinných alternativ přináší na trh inovativní a spotřebitelstvem žádané výrobky, které jsou také důležitým řešením změny globálního potravního systému udržitelnějším směrem. Používání nepodložených tvrzení o pojmenovávání potravin panem ministrem vysílá těmto výrobcům špatný signál. Kromě toho, restrikce v označování rostlinných alternativ na národní úrovni narušují pravidla jednotného trhu EU, zabezpečujícího volný pohyb zboží.

„Pravidla jednotného trhu EU zaručují stejné podmínky pro výrobce potravin. Na tom je export založen, přičemž rostlinné alternativy od českých výrobců mají velký potenciál uspět na zahraničním trhu, především pokud by se jim dostalo adekvátní podpory od státu,” uvádí Eva Hemmerová, komunikační manažerka ProVeg Česko. Organizace také s podporou CzechTrade v loňském roce založila exportní alianci zaměřenou právě na rostlinné alternativy, s cílem podpořit jejich export a hledat obchodní příležitosti.

„Obchod nesouhlasí se snahou vytvořit speciální tzv. opisné názvosloví pro rostlinné alternativy, které jdou nad rámec evropské legislativy a jejichž cílem je chránit zájmy českého masného průmyslu na úkor českého spotřebitele. Český spotřebitel nepotřebuje přejmenovat rostlinný hamburger na rostlinnou placku na gril, aby pochopil, že nekupuje maso. Navíc zejména pro mladší generaci zákazníků jsou rostlinné alternativy čím dál běžnější součástí nákupního košíku. Chytrý stát by měl potravinářům pomáhat reagovat na nové trendy, ne se snažit kolem Česka vybudovat umělou hradbu proti pokroku,” uvádí Romana Nýdrle, ředitelka pro obchod, Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR.

Příkladem dobré praxe může být belgická vláda, která nedávno ukončila spor v této oblasti rozhodnutím, že rostlinné burgery a steaky si mohou ponechat své „masové“ názvy, jako je např. hrachový burger či sójový steak. Důvodem rozhodnutí byla obava, že podobné omezení pro pojmenování a označování by mohlo bránit propagaci těchto rostlinných produktů jako základního řešení globálního oteplování.

Rostlinné alternativy mají nižší dopad na životní prostředí

Naše zvyšující se spotřeba živočišných produktů je jednou z hlavních příčin klimatické krize. Cíle stanovené Pařížskou dohodou z roku 2015 – zaměřené na omezení globálního oteplování na 1,5 °C, aby se předešlo nejhorším dopadům globálního oteplování – nebude možné splnit, pokud se nezmění současné neudržitelné potravinové systémy, i za předpokladu, že zcela omezíme současné emise fosilních paliv.^{6 7}

Globální potravinový systém je zodpovědný za zhruba jednu třetinu celosvětových emisí skleníkových plynů.^{8 9 10} Největší podíl mají na svědomí potraviny živočišného původu.^{11 12} Výzkum publikovaný v časopise Nature Food například zjistil, že globální emise skleníkových plynů z potravin živočišného původu jsou dvakrát vyšší než z potravin rostlinného původu a jsou zodpovědné za přibližně 20 % globálních emisí.¹³

Podle FAO je zemědělská expanze příčinou téměř 90 % celosvětového odlesňování (v letech 2000 až 2018). Od roku 1990 bylo ztraceno 420 milionů hektarů lesa – to je téměř velikost Evropské unie (423 milionů hektarů).¹⁴

Potraviny živočišného původu využívají 83 % celosvětové zemědělské půdy, což je oblast velká jako Severní a Jižní Amerika dohromady, přičemž poskytují pouze 18 % kalorií a 37 % bílkovin.¹⁵

Rostlinné alternativy a jejich význam pro veřejné zdraví

Podobné akce směřující k omezení přirozeného rozvoje rostlinného odvětví je nebezpečné také z hlediska veřejného zdraví. Dnes je trendem konzumovat živočišné produkty i několikrát denně, výzkumy však opakovaně ukazují, že pro zdraví je zařazení převážně rostlinné stravy příznivější. Dokonce i zdravotní instituce, jako je například Americká kardiologická asociace¹⁶, doporučují přijímat bílkoviny převážně z rostlinných zdrojů.

Zpracované maso (tedy šunka, párky, klobásy, slanina atd.) bylo klasifikováno dle Světové zdravotnické organizace (WHO, IARC) jako prokázaný karcinogen (tj. rakovinotvorný) a červené maso samo o sobě mezi pravděpodobné karcinogeny.¹⁷ Zároveň bývá nadspotřeba masa spojováná s větším rizikem výskytu některých druhů rakoviny, především kolorektálního karcinomu, se kterým je v České republice každoročně nově diagnostikováno kolem 7 700 pacientů a přibližně 3 400 pacientů na tento zhoubný nádor zemře. Přičemž nedávná rozsáhlá americká studie zjistila, že rostlinná strava může snížit riziko tohoto druhu rakoviny o 22 procent.¹⁸

Opomíjet nesmíme ani Diabetes mellitus, na jehož narůstající prevalenci upozorňuje i Strategický rámec Ministerstva zdravotnictví Zdraví 2030.¹⁹ Alarmující nárůst prevalence diabetu představuje výraznou zátěž také pro rozpočet veřejného zdravotní systém, v roce 2018 byly náklady na léčbu zhruba 53 miliard Kč, což představuje 15 % nákladů ve zdravotnictví, přičemž odhadovaný nárůst v roce 2030 dosahuje 69 miliard Kč.²⁰

1. https://www.vzbv.de/sites/default/files/2022-04/220307_IFH%20K%C3%96LN_Verbraucherzentrale_Kennzeichnung%20von%20Ersatzprodukten_final.pdf
2. https://radar.avrotros.nl/testpanel/uitslagen/item/consumenten-snappen-wat-vegaworst-is-meerderheid-tegen-verbod-op-vleesnamen/
3. https://www.uts.edu.au/isf/explore-research/projects/australian-consumer-perceptions-plant-based-meats-and-food-labels
4. https://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=3727710
5. https://proveg.prowly.com/284137-86-polakow-nie-ma-problemu-z-odroznieniem-wege-kielbasek-od-tych-miesnych-nowe-badanie-proveg-oraz-stanowisko-federacji-konsumentow-zaprzecza-argumentom-poprzedniego-mrirw
6. Clark, M. A., N. G. G. Domingo, K. Colgan, et al. (2020): Global food system emissions could preclude achieving the 1.5° and 2°C climate change targets. Science 370(6517), 705–708.
7. Ritchie, H. (2021): Emissions from food alone could use up all of our budget for 1.5°C or 2°C – but we have a range of opportunities to avoid this.
8. Crippa, M., E. Solazzo, D. Guizzardi, et al. (2021): Food systems are responsible for a third of global anthropogenic GHG emissions. Nature Food 2(3), 198–209. doi:10.1038/s43016-021-00225-9
9. Xu, X., P. Sharma, S. Shu, et al. (2021): Global greenhouse gas emissions from animal-based foods are twice those of plant-based foods. Nature Food 2(9), 724–732. doi:10.1038/s43016-021-00358-x
10. IPCC  (2019): Summary for Policymakers. In: Climate Change and Land: an IPCC special report on climate change,desertification, land degradation, sustainable land management, food security, and greenhouse gas fluxes in terrestrial ecosystems [P.R. Shukla, J. Skea, E. Calvo Buendia, V. Masson-Delmotte, H.- O. Pörtner, D. C. Roberts, P. Zhai,R. Slade, S. Connors, R. van Diemen, M. Ferrat, E. Haughey, S. Luz, S. Neogi, M. Pathak, J. Petzold, J. Portugal Pereira, P. Vyas, E. Huntley, K. Kissick, M. Belkacemi, J. Malley, (eds.)].
11. Xu, X., P. Sharma, S. Shu, et al. (2021): Global greenhouse gas emissions from animal-based foods are twice those of plant-based foods. Nature Food 2(9), 724–732. doi:10.1038/s43016-021-00358-x
12. Poore, J. & T. Nemecek (2018): Reducing food’s environmental impacts through producers and consumers. Science 360(6392), 987–992. doi:10.1126/science.aaq0216
13. Xu, X., P. Sharma, S. Shu, et al. (2021): Global greenhouse gas emissions from animal-based foods are twice those of plant-based foods. Nature Food 2(9), 724–732. doi:10.1038/s43016-021-00358-x
14. FAO (2021): COP26: Agricultural expansion drives almost 90 percent of global deforestation. Available at: https://www.fao.org/newsroom/detail/cop26-agricultural-expansion-drives-almost-90-percent-of-global-deforestation/en#:~:text=Rome%20%E2%80%93%20Agricultural%20expansion%20drives%20almost,Global%20Remote%20Sensing%20Survey%20today. [Accessed: 02.05.2022]
15. Poore, J. & T. Nemecek (2018): Reducing food’s environmental impacts through producers and consumers. Science 360(6392), 987–992. doi:10.1126/science.aaq0216
16. https://www.heart.org/en/healthy-living/healthy-eating/eat-smart/nutrition-basics/aha-diet-and-lifestyle-recommendations
17. https://www.who.int/news-room/questions-and-answers/item/cancer-carcinogenicity-of-the-consumption-of-red-meat-and-processed-meat
18. https://bmcmedicine.biomedcentral.com/articles/10.1186/s12916-022-02623-7
19. https://zdravi2030.mzcr.cz/zdravi-2030-strategicky-ramec.pdf
20. https://archiv.szu.cz/zhruba-milion-cechu-trpi-cukrovkou-a-nemocnych-neustale