Světový den biodiverzity: K ochraně přírody můžeme přispět všichni, řešení máme doslova na talíři

22. května si připomínáme Světový den biodiverzity. Biodiverzita představuje všechny různé druhy života, které tvoří náš přírodní svět. Každý z těchto druhů a organismů spolupracuje v ekosystémech jako ve složité síti, která udržuje rovnováhu a podporuje život. Jaký vliv má produkce a spotřeba potravin na biodiverzitu, klimatickou krizi, a také zdraví nás všech?

Lidská činnost od nadměrného rybolovu, kácení pralesů, znečišťování vodních zdrojů a dalších aktivit přispívajících ke klimatické krizi má dopad na biologickou rozmanitost po celém světě, od nejodlehlejších lokalit až po naše vlastní zahrady. 

Počet volně žijících živočichů se od roku 1970 snížil v průměru o 68 % a v některých klíčových ohniscích biodiverzity ještě podstatně více.¹ Život na Zemi je stále více uniformní, např. 98 % biomasy savců na Zemi nyní tvoří lidé a jejich hospodářská zvířata.² Od 60. let 20. století jsme vykáceli polovinu všech tropických lesů a většinou je nahradili monokulturními farmami a pastvinami.³

Biodiverzita a potravinový systém

Jak ukazují data, produkce a spotřeba potravin představují přibližně 30 % celosvětových emisí skleníkových plynů a stojí za téměř 70 % úbytku biodiverzity⁴ na naší planetě. Rostlinná strana naopak přispívá k dekarbonizačnímu úsilí a k zachování biodiverzity, která je nepostradatelná pro stabilní ekosystémy, zdravé životní prostředí ale také funkční ekonomiku. Podle Světové banky by kolaps klíčových ekosystémových služeb, jako je divoké opylování či rybí mořské populace mohl vést k poklesu globálního HDP o 2,7 bilionu dolarů již v roce 2030.⁵

„Rostlinná strava je nejudržitelnější. Podle FAO je živočišná výroba jednou z hlavních příčin změny klimatu a je zodpovědná za více emisí skleníkových plynů (přibližně 20 %) než celosvětový sektor dopravy. Je také všeobecně uznávána jako jedna z hlavních příčin vymírání druhů, ztráty přírodních stanovišť, spotřeby vody a znečištění. Celosvětově produkuje 20 největších masných a mlékárenských společností více emisí skleníkových plynů než celé Německo,” uvádí spoluředitel ProVeg Česko Martin Ranninger.

Naše potravinové systémy a globální zemědělství jsou hlavní příčinou úbytku lesů. Změna využití půdy pro zemědělství způsobila v letech 2000-2018 téměř 90 % celosvětového odlesňování.⁶ Přitom lesy jsou životně důležité pro celosvětovou biologickou rozmanitost – jsou domovem 80 % všech známých suchozemských živočišných a rostlinných druhů. Hrají také zásadní roli při zmírňování změny klimatu, protože jsou obrovským úložištěm uhlíku a jsou schopny zachytit velké množství oxidu uhličitého. Zemědělství, zejména díky rostoucí spotřebě živočišných produktů, je hlavní příčinou globálního odlesňování.

Řešení na našem talíři

Nasytit svět a předpokládaných 10 miliard lidí žijících na Zemi do roku 2050 je možné se současným množstvím půdy a bez dalšího odlesňování, pokud snížíme celosvětovou produkci a spotřebu masa.⁷

---

Věděli jste, že…

• Většinu savců na Zemi dnes představuje malý počet průmyslově chovaných druhů zvířat (krávy, prasata, ovce). 
• Globální potravinový systém je hlavní hnací silou nejen odlesňování, ale také ztráty biologické rozmanitosti.⁸ 
• 86 % druhů ohrožených vyhynutím je ohroženo zemědělstvím.⁹ 
• 33 % všech obilovin¹⁰ a 77 % celosvětové produkce sóji¹¹ se používá jako krmivo pro hospodářská zvířata. 
• Rozložení celosvětové biomasy savců: hospodářská zvířata 60 %, lidé 36 %, volně žijící zvířata 4 %.¹²

---

Pokud budeme vyrábět a spotřebovávat způsobem, který je prospěšný jak pro přírodu, tak pro člověka, tak není ztráta biologické rozmanitosti nevyhnutelná.^{13 14} Několik proveditelných řešení by mohlo přivést spotřební vzorce lidstva na udržitelnější cestu. Například přesun spotřeby masa z přežvýkavců, jako jsou krávy a ovce, na rostlinné bílkoviny by mohl uvolnit velkou plochu půdy pro divoká stanoviště. V současnosti tito přežvýkavci využívají dvě třetiny veškeré zemědělské půdy, přičemž poskytují nanejvýš ~3 % kalorií a ~12 % bílkovin.^{15 16}

„Lidstvo čelí trojí výzvě: jak zajistit potravinovou a výživovou bezpečnost pro všechny a zároveň udržet globální oteplování na 1,5 °C a zastavit úbytek přírody. Potraviny, které konzumujeme, a jejich náročný způsob výroby přispívají k úbytku přírody, znečišťování vodních toků, vyčerpávání půdy a zhoršování potravinové a výživové bezpečnosti,” říká Lenka Fryčová, vedoucí českého zastoupení WWF. „Zdraví planety je úzce spjato s naším zdravím. Upřednostňování rostlinné stravy a zároveň omezení spotřeby masa je zásadní jak pro nás, tak pro naši planetu,” doplňuje.

V rámci Světového dne biodiverzity jsme s dalšími 4 organizacemi (WWF v Česku, Greenpeace Česká republicka, Klimatickou koalicí a Změnou k lepšímu) oslovili otevřeným dopisem předsedu vlády a ministry s nabídkou na vypracování doporučení pro státní orgány pro širší implementaci rostlinné stravy v rámci jejich fungování. Státní správa by tak mohla jít příkladem a vybírat například potraviny či catering tak, aby přispívali k ochraně biodiverzity, tak jako je dnes již téměř standardem v zahraničí.

1. WWF. 2020. Living Planet Report 2020.
2. Our World In Data. 2021. Mammals.
3. Attenborough, D. 2020. A Life on our Planet. London, UK. Ebury Press.
4. WWF. 2020. Living Planet Report 2020. 
5. European Commission. Cereals – European Commission. Published October 12, 2023. Accessed December 21, 2023. https://agriculture.ec.europa.eu/ farming/crop-productions-and-plant-based-products/cereals_enJohnson, Justin Andrew; Ruta, Giovanni; Baldos, Uris; Cervigni, Raffaello; Chonabayashi, Shun; Corong, Erwin; Gavryliuk, Olga; Gerber, James; Hertel, Thomas; Nootenboom, Christopher; Polasky, Stephen; Gerber, James; Ruta, Giovanni; Polasky, Stephen. 2021. The Economic Case for Nature: A Global Earth-Economy Model to Assess Development Policy Pathways. © World Bank, Washington, DC. http://hdl.handle.net/10986/35882 License: CC BY 3.0 IGO.
6. Grooten M. Bending the Curve of Biodiversity Loss. (Almond REA, Petersen T, eds.). WWF; 2020. https://wwfin.awsassets.panda.org/ downloads/lpr_2020_full_report.pdf
7. FAO. 2022. FRA 2020 Remote Sensing Survey. FAO Forestry Paper No. 186. Rome. https://doi. org/10.4060/cb9970en
8. IPCC (2019): Climate Change and Land. An IPCC Special Report on climate change, desertification, land degradation, sustainable land management, food security, and greenhouse gas fluxes in terrestrial ecosystems. IPCC.
9. IPCC (2019): Climate Change and Land. An IPCC Special Report on climate change, desertification, land degradation, sustainable land management, food security, and greenhouse gas fluxes in terrestrial ecosystems. IPCC.
10. Benton, G.T., C. Bieg, H. Harwatt et al. (2021): Food system impacts on biodiversity loss Three levers for food system transformation in support of nature. Chatham House. Available at: https://www.chathamhouse.org/sites/default/files/202 1-02/2021-02-03-food-system-biodiversity-loss-benton-e t-al_0.pdf [Accessed: 21.11.2023]
11. Willett, W., J. Rockström, B. Loken, et al. (2019): Food in the Anthropocene: the EAT–Lancet Commission on healthy diets from sustainable food systems. The Lancet 393(10170), 447–492. doi:10.1016/S0140-6736(18)31788-4
12. Fraanje, W. & T. Garnett. (2020). Soy: food, feed, and land use change. (Foodsource: Building Blocks). Food Climate Research Network, University of Oxford.26/aaa273
13. Bar-On, Y. M., R. Phillips & R. Milo (2018): The biomass distribution on Earth. Proceedings of the National Academy of Sciences 115(25), 6506–6511. doi:10.1073/pnas.1711842115
14. IPBES. 2020. Global Biodiversity Outlook 5.
15. IPBES. 2019. Global assessment report on biodiversity and ecosystem services.
16. WWF. 2021. Bending the Curve: The restorative power of planet-based diets.