V našem životě není asi nic zásadnějšího než jídlo, které jíme každý den. Dnes 16. 10. na Světový den jídla oslavujeme hodnotu a rozmanitost potravinových kultur po celém světě – ale také si připomínáme, že naše současné potravinové systémy mají daleko do toho, aby byly inkluzivní, odolné a udržitelné.
Organizace pro výživu a zemědělství OSN (FAO) odhaduje, že přibližně 3,1 miliardy osob nemá přístup ke zdravé stravě a kolem 828 milionů lidí trpí hladem. Potravinové systémy jsou také zodpovědné za přibližně 30 % celosvětových emisí skleníkových plynů a jsou hlavní hybnou silou odlesňování a využívání zdrojů.
FAO proto vyzývá vlády, aby vytvořily potravinové systémy, které “nenechají nikoho napospas“. Globální vůdci a vůdkyně si však musí uvědomit, že bez posunu k rostlinnější stravě a produkci – zejména na globálním Severu – nebude možné vytvořit inkluzivní a udržitelné potravinové systémy. Je to právě náš současný a na zdroje náročný způsob výroby potravin zaměřený na živočišné potraviny, který je jedním z hlavních důvodů, proč se nám nedaří dosáhnout potravinové spravedlnosti.
Co je problémem na globálním Jihu?
Mnoho osob na globálním Jihu je diskriminováno kvůli tlaku na vyšší zisky na globálním Severu. Nadměrné spotřebě živočišných produktů v západních společnostech napomáhají současné průmyslové potravinové systémy, které jsou zaměřené na živočišné potraviny. Tyto systémy využívají globální Jih jako zdroj krmiva pro hospodářská zvířata a zaplavují místní trhy neuvěřitelně levným exportem.
Navzdory této nadprodukci jsou potraviny stále velmi nerovnoměrně distribuovány po celém světě, což zhoršuje potravinovou nejistotu v mnoha oblastech. Jednou z příčin je, že místo pěstování plodin pro přímou lidskou spotřebu pěstujeme krmiva pro zvířata. K tomuto účelu se využívá asi třetina celosvětové orné půdy. Navíc intenzivní chov hospodářských zvířat využívá přibližně jednu třetinu světového obilí a dvě třetiny celkové produkce sóji, kukuřice a ječmene.
To neznamená, že by komunity na globálním Jihu měly ihned přestat chovat zvířata. Musíme si ale uvědomit, že export naší stravy západního typu a intenzivní způsoby výroby často uvězní místní farmáře a farmářky v neudržitelných cyklech zisku, místo aby jim pomohly. Mnoho konvenčních krmných plodin navíc není pro většinu zemí globálního Jihu vhodných vzhledem k místnímu klimatu a potřebují tak ohromující množství vody, čímž se celý systém stává mnohem citlivější na změny teplot a počasí. To vytváří velkou nejistotu pro drobné zemědělce*kyně a činí je méně nezávislými.
Proč se malí farmáři a farmářky na globálním Severu také potýkají s problémy?
Nejen osoby hospodařící na globálním Jihu jsou diskriminovány kvůli současnému potravinovému systému. Intenzifikace zemědělství a především chovu zvířat značně zatížila mnoho drobných farmářů a farmářek i v západním světě. Dnešní silně exportně orientované agroekonomiky vyhnaly mnoho z nich z podnikání.
Data ukazují, že trhy se mnohem více koncentrují na globálním Severu, přičemž počet farem o průměrné velikosti se neustále zvyšuje a celkový počet farem klesá. V důsledku toho jsou trhy na globálním Jihu zaplaveny nadměrně levnou zemědělskou produkcí (zejména živočišnými produkty) – aniž by se tím ve skutečnosti zlepšila ekonomická situace většiny farmářů*ek na globálním Severu. Zpráva Evropské komise z roku 2017 zdůrazňuje, že průměrný příjem zemědělců*kyň v EU je stále o 40 % nižší než průměrné mzdy v EU.
Jak rostlinná strava přispívá ke spravedlivějšímu potravinovému systému
Posun k rostlinné produkci a rostlinnější stravě, zejména na globálním Severu, bude klíčem k vytvoření inkluzivnějších a udržitelnějších potravinových systémů. Ukázalo se, že potraviny rostlinného původu jsou mnohem méně náročné na zdroje a produkují mnohem méně skleníkových plynů než produkty živočišného původu. A protože mohou být přímo konzumovány lidmi, namísto toho, aby nejprve prošly žaludkem zvířete, mohou základní potraviny rostlinného původu nasytit mnohem více lidí s použitím mnohem méně zdrojů.
Rostlinná strava jako prostředek boje proti světovému hladu
Světová populace se roste a s ní roste i riziko hladovění, nedostatku vody a ekologických katastrof. Otázka, jak spravedlivě a udržitelně nakrmit svět, ještě nikdy nebyla naléhavější. Rostlinná strava využívá méně zdrojů, vytváří méně znečištění, používá méně pesticidů a může přispět ke spravedlivějšímu světu.
Pokud jde o přizpůsobení se klimatu, existuje spousta původních plodin, které spotřebují mnohem méně vody a jsou mnohem odolnější vůči suchu než plodiny pěstované jako krmivo pro zvířata. Zachování znalostí o těchto plodinách a zemědělských tradicích spolu s podporou jejich pěstování může být důležitým přínosem k vytvoření větší potravinové bezpečnosti pro ty, kdo v současnosti spoléhají na krmné plodiny náročné na vodu a náchylnější ke změně klimatu.
Jak prosazujeme systémové změny?
Chceme-li vytvořit skutečně inkluzivní a udržitelné potravinové systémy, které skutečně nebudou nikoho opomíjet, je k vytvoření systematické změny zapotřebí holistický globální přístup. Individuální akce jsou sice chvályhodné, ale potřebujeme především politický závazek. To je důvod, proč ProVeg aktivně obhajuje globální transformaci potravinových systémů na úrovni OSN.
Role potravin je zatím bohužel v globálních jednáních o klimatu opomíjena. To chceme změnit tím, že toto téma přineseme na jednání nejvyšší úrovně, summit COP27, který se bude konat v listopadu v Egyptě. Společně s našimi partnery budeme organizovat Food4Climate Pavilion, který nabídne prostor pro diskusi o spravedlivém přechodu od škodlivého zemědělství náročného na zdroje ke spravedlivým, zdravým, humánním a odolným potravinovým systémům.
