Letos připadá den, od kdy žijeme na ekologický dluh, na 1. srpna. Významným přispěvatelem k této kolektivní globální stopě jsou i naše stravovací návyky a nadspotřeba masa, ke které dochází i v Česku. Méně masa v jídelníčku může vést ke snížení emisí skleníkových plynů, pomoci omezit globální oteplování na 1,5 °C1 a tak tento den oddálit.
Globální potravinový systém je v současnosti zodpovědný za třetinu emisí skleníkových plynů, přičemž potraviny živočišného původu vypouštějí dvakrát více skleníkových plynů než potraviny rostlinného původu. Transformace potravinového systému je tak jedním z nejúčinnějších způsobů, jak bojovat proti neudržitelné spotřebě a oddálit datum dluhu.
Věděli jste, že pokud by každý žil tak, jako my v Česku, překročili bychom možnosti naší planety již mnohem dříve? Český Overshoot Day byl letos už 12. dubna, to znamená, že bychom potřebovali téměř 4 planety Země.
Podle nedávno zveřejněné studie k tzv. planetární stravě EAT Lancet2, by měl příjem masa a masných produktů odpovídat přibližně 60 g denně, což je výrazně menší množství, než 150g porce, která je běžně podávaná v rámci jediného jídla. „Spotřeba masa v České republice je násobně vyšší, než kolik udávají tato doporučení (220 g masa v hodnotě na kosti/osobu/den). Jednoduchou záměnou masa za rostlinné zdroje bílkovin tak můžete pomoci jak svému zdraví, tak i ochraně životního prostředí,” doplnila specialistka na výživu ProVeg Česko Mgr. Veronika Baťová.
Zkuste jíst rostlinněji pro planetu
Zapojte se do ProVeg Veggie Challenge a zkuste jíst více rostlinně po dobu 30 dnů. Je to lepší pro zdraví, pro planetu i pro zvířata. Užijte si zdravý restart s vaší osobní výzvou – vybrat si můžete 30 dní vegansky, 30 dní vegetariánsky, anebo 30 dní méně masa. Pomůžeme vám a zdarma od nás dostanete tipy, recepty a další podporu.
Globální přechod k rostlinné stravě by snížil zátěž zdrojů na světovou ornou půdu. Pěstování luštěnin a dalších plodin pro přímou lidskou spotřebu místo krmiva pro zvířata je totiž mnohem efektivnější a produkuje mnohem méně skleníkových plynů než chov dobytka s vysokým obsahem metanu. Tento přístup může také přispět k potravinové spravedlnosti.
V zemích, kde se potraviny živočišného původu konzumují v přebytku, je přechod k rostlinnější stravě jedním z nejúčinnějších opatření zmírnění klimatické změny a adaptivní strategií.
