Snížit naší osobní ekologickou stopu můžeme různými způsoby – zaměřit se můžeme na zdroje energie (např. přechod na udržitelné zdroje), dopravu (preferování veřejné dopravy, minimalizace cestování letadlem nebo jeho offsetování), spotřebu (nákup z druhé ruky, minimalismus) nebo na naší stravu. Přičemž u stravy můžeme jednoduchými kroky docílit velké změny – několikrát denně máme možnost rozhodnout, zda zvolíte šetrnější variantu.
Odvětví živočišné výroby je totiž největším světovým uživatelem zemědělské půdy a hraje také významnou roli při změně klimatu i ztrátě biodiverzity. Jedna z cest, jak životnímu prostředí ulehčit, je právě větší podíl rostlinné stravy v našem jídelníčku, a tedy redukce živočišných složek. Rozsáhlé studie ukazují, že se jedná dokonce o nejlepší možný způsob, jak snížit dopad na životní prostředí na planetě [1].
Často se však můžeme setkat s názorem, že veganská strava vůbec není ekologická, protože vegani a veganky konzumují mnoho dovážených potravin, exotické ovoce a ořechy. Není tomu tak. Transport tvoří jen zlomek z celkové uhlíkové stopy potravin, v průměru je to méně než 10 %. Například ve stravě běžného Evropana tvoří emise z dopravy jen okolo 6 %. Naopak živočišné potraviny jsou zodpovědné za 83 % emisí naší stravy [2].
Rostlinné produkty mají obecně mnohem menší uhlíkovou stopu než produkty živočišné. I ta nejšetrnější živočišná potravina je zpravidla pořád zodpovědná za více skleníkových plynů než nejméně šetrné rostlinné zdroje bílkovin [3]. Ani nejlokálnější maso od souseda nebude mít nižší stopu než přes půl světa dovezené avokádo. Je proto zřejmé, že čím méně živočišných potravin naše strava zahrnuje, tím je naše uhlíková stopa nižší.
Výroba a spotřeba živočišných produktů představuje enormní zátěž pro životní prostředí. Podílí se na produkci skleníkových plynů více než 13 %, což je podobné množství jako veškerý dopravní průmysl, včetně aut, lodí a letadel. Celá polovina úrody pšenice v Evropě putuje na výkrm hospodářských zvířat, stejně jako většina jihoamerické sóji. Globální přechod na rostlinnou stravu by snížil emise v zemědělství o 49 %, navíc by díky snížení eutrofizace a acidifikace prostředí (znečištění půdy a vody oxidy síry a dusíku, které z velké části pochází z hnoje) vedl k lepšímu stavu světových vod a předcházel tak tvorbě mrtvých zón v oceánech [4].
Omezení živočišných produktů a jejich náhrada za šetrnější produkty rostlinné je efektivním způsobem snížení individuálního příspěvku ke klimatické změně. Už jen náhrada kravského mléka za rostlinné sníží emisi skleníkových plynů 2,7-4,5krát v závislosti na volbě rostlinné varianty [5].
Článek byl vytvořen v rámci inciativy Eko výzva ve spolupráci s organizací Greenpeace.
Zdroje
- https://www.theguardian.com/environment/2018/may/31/avoiding-meat-and-dairy-is-single-biggest-way-to-reduce-your-impact-on-earth
- https://ourworldindata.org/environmental-impacts-of-food
- https://www.bbc.com/news/science-environment-46459714?fbclid=IwAR3PrQWKSMr7cr2IZfbt_X6-dPzRpWGueoXqcXrOAmxQZMV-FzL6Y3vNpDQ
- https://www.nature.com/scitable/knowledge/library/eutrophication-causes-consequences-and-controls-in-aquatic-102364466/
- https://www.bbc.com/news/science-environment-46459714?fbclid=IwAR3PrQWKSMr7cr2IZfbt_X6-dPzRpWGueoXqcXrOAmxQZMV-FzL6Y3vNpDQ
