Už jste se někdy setkali s názorem, že veganům a vegankám záleží více na zvířatech než na lidech? Jde to běžné, avšak nešťastné tvrzení, které je založeno na předpokladu, že když se někdo rozhodne jíst vegansky, je tomu tak proto, že chce zachránit zvířata – a že se tedy stará o blaho hospodářských zvířat více než o blaho lidí. Rádi bychom toto stanovisko vyvrátili a vysvětlili, že rostlinná strava může přispět k vytvoření bezpečnějšího a lepšího světa i pro lidi. Zde je pět důvodů, proč je rostlinná strava klíčová pro sociální spravedlnost.
1. Chrání lidi jako nástroj v boji proti změně klimatu
Změna klimatu nezpůsobuje pouze vymírání ohrožených druhů rostlin a živočichů; zabíjí také lidi. Již v současnosti každý rok zemře okolo 400 000 lidí navíc v důsledku neúspěšných sklizní, stresu z horka, záplav a šíření tropických chorob, jako je malárie a či horečka dengue – to vše lze připsat změně klimatu. Navíc se očekává, že toto číslo vzroste na 600 000 ročně do roku 2030. Chov hospodářských zvířat je zodpovědný za 14,5 % skleníkových plynů, které způsobují změnu klimatu. To znamená, že 58 000 až 87 000 lidí ročně zemře v důsledku konzumace masa a mléčných výrobků.
2. Pomáhá řešit světový hlad
Každý rok zemře v důsledku hladu 7,7 milionu lidí. Ačkoli je k dispozici dostatek zemědělské půdy, její využití je nespravedlivě distribuováno: velká část orné půdy se využívá na produkci biopaliv a pro živočišnou výrobu. Pokud bychom veškerou zemědělskou půdu využili přímo k pěstování rostlinných potravin pro lidskou spotřebu, mohli bychom nakrmit další 4 miliardy lidí.
3. Bojuje s rezistencí na antibiotika
Bakterie se stávají stále odolnější vůči antibiotikům a každý rok zemře 700 000 lidí na infekce způsobené bakteriemi odolnými vůči antibiotikům. Do roku 2050 by počet úmrtí způsobených rezistencí na antibiotika mohl dosáhnout až 10 milionů.
Jedním z hlavních zdrojů tohoto problému je vysoké používání antibiotik v chovech hospodářských zvířat, ze kterých se dostávají do lidského potravinového systému, tj. produkce masa, mléka a vajec. Až 70 % antibiotik na celém světě se používá pro dobytek. Snižování poptávky po živočišných produktech proto může zachránit miliony životů snížením výskytu infekčních chorob způsobených rezistencí na antibiotika.
4. Prevence nových nemocí
Chov hospodářských zvířat je ohniskem nových patogenů, které se mohou přenášet ze zvířete na zvíře nebo ze zvířete na člověka. Vzpomeňte si na epidemie, které způsobily vlny paniky, jako je ptačí chřipka, prasečí mor či dokonce současná pandemie COVID-19. V budoucnu bychom mohli propuknutí těchto druhů zoonotických nemocí (a dalších mnohem horších) jednoduše zabránit tím, že budeme místo zvířat jíst rostlinné potraviny.
5. Prodloužení průměrné délky života
A v neposlední řadě, strava založená na celistvých rostlinných potravinách vám může prodloužit život snížením rizika kardiovaskulárních chorob, mrtvice, rakoviny a cukrovky. Pokud by každý začal jíst rostlinně, mohla by se míra úmrtnosti těchto chorob do roku 2050 snížit o 10 % (což představuje 8 milionů úmrtí každý rok).
Tím, že se rozhodnete jíst více rostlinně, můžete kromě záchrany lidských životů zachránit i spoustu zvířat. Přečtěte si více o masném, mlékárenském a vaječném průmyslu a o tom, jaký pozitivní dopad na zvířata má přechod na rostlinnou stravu.
