
BELÉMSKÁ DEKLARACE O ROSTLINNÉ STRAVĚ
Tato deklarace vedoucího představitelstva městských a regionálních samospráv, neziskových organizací a dalších zúčastněných stran vyzývá vlády jednotlivých zemí k podpoře zdravého a udržitelného stravování prostřednictvím vypracování akčních plánů pro rostlinné potraviny.

Belémská deklarace zmiňuje, že strava bohatá na rostlinné potraviny hraje všestrannou1 2 roli při zmírňování klimatické krize a vyzývá vlády jednotlivých států, aby vypracovaly a prováděly komplexní a ambiciózní akční plány, které podpoří rostlinné potraviny v celé společnosti.
Akční plány by měly zavést konkrétní opatření na podporu výroby a spotřeby potravin rostlinného původu3 prostřednictvím iniciativ podporovaných národními vládami a zahrnující města a regionální samosprávy.
Jako jedna z podepsaných organizací se ProVeg zavazuje posílit společné a inkluzivní úsilí o urychlení přechodu k rostlinné stravě prostřednictvím vypracování národních akčních plánů pro potraviny rostlinného původu všemi členskými státy OSN.
01
Zmírnění změny klimatu

S ohledem na to, že téměř všechny země uznávají zemědělské systémy jako prioritu oblasti přizpůsobování se změně klimatu (94 %) a jejího zmírňování (91 %) a s přihlédnutím k obrovskému potenciálu zemědělsko-potravinářských systémů jako klimatických řešení, zejména vzhledem k tomu, že země předloží třetí kolo svých NDC v roce 2025,4
Berouce na vědomí, že více než 150 zemí podepsalo deklaraci COP28 ve Spojených arabských emirátech o udržitelném zemědělství, odolných potravinových systémech a opatřeních v oblasti klimatu s cílem přejít od postupů s vyššími emisemi skleníkových plynů k přístupům vedoucím k udržitelnější produkci a spotřebě,5

Uznávaje, že zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) z roku 2022 o zmírňování změny klimatu zdůrazňuje přechod na stravu bohatou na rostlinné potraviny jako důležitý mechanismus zmírňování změny klimatu,6
Dále berouce na vědomí, že IPCC zjistilo, že strava bohatá na rostlinné potraviny může vést k významnému snížení emisí skleníkových plynů ve srovnání se současnými stravovacími návyky ve většině průmyslových zemí,7 8
02
Přínos pro veřejné zdraví
Berouce na vědomí, že strava bohatá na rostlinné potraviny, je široce spojována s nižším rizikem předčasného úmrtí a také může poskytovat ochranu proti neinfekčním onemocněním,9
Dále berouce na vědomí, že zpráva IPCC 2022 o zmírňování změny klimatu uvádí, že „vyvážená strava“ je taková, která obsahuje celozrnné obiloviny, luštěniny, ovoce a zeleninu a ořechy a semena,10
Dále berouce na vědomí, že Program OSN pro životní prostředí11 uvádí, že rostlinné zdroje bílkovin, jako jsou fazole, hrách a čočka, mohou uspokojit výživové potřeby většiny zdravých dospělých a snížit individuální uhlíkovou stopu,

03
Ochrana biodiverzity
Uznávaje, že nezávislá zpráva podpořená Programem OSN pro životní prostředí označuje přechod na stravu bohatší na rostlinné potraviny za jednu ze tří klíčových pák pro snížení tlaku na využívání půdy, snížení ztráty biologické rozmanitosti a vytvoření udržitelnějšího potravinového systému,12
Berouce na vědomí, že přechod na rostlinnou stravu v zemích s vysokými příjmy přináší „dvojí výhodu“ – snížení emisí skleníkových plynů ze zemědělství v těchto zemích o 61 % a zachycení uhlíku odpovídající 14 letům celosvětových emisí ze zemědělství z opětovně uvolněné půdy,13 14

04
Potravinová bezpečnost a odolnost

Uznávaje, že mnoho zemí globálního Jihu má na rostlinné potraviny bohaté stravovací tradice, které je třeba zachovat, aby byla zachována potravinová bezpečnost, kulturní dědictví a původní znalosti,15
Berouce na vědomí, že lokální produkce potravin v malých ostrovních rozvojových státech, kde se v tradiční stravě odedávna kladl důraz na potraviny bohaté na vlákninu a rostlinnou stravu, může pomoci obnovit zdravé a klimaticky odolné potravinové systémy v těchto zemích,16
Uznávaje, že pěstování většího množství potravin pro přímou lidskou spotřebu, nikoliv jako krmivo pro zvířata, by mohlo zvýšit dostupnost potravin pro přímou lidskou spotřebu,17 18 19 20

My, níže podepsaní, s ohledem na blížící se konferenci smluvních stran UNFCCC v Brazílii vyzýváme členské státy OSN, aby:
- Vytvořily národní akční plány pro potraviny rostlinného původu k podpoře zdravého udržitelného stravování – Od zemědělce ke spotřebiteli – s cílem zvýšit potravinovou bezpečnost, odolnost, zlepšit veřejné zdraví, zmírnit změnu klimatu, chránit a obnovit biologickou rozmanitost, poskytnout ekonomické výhody a zajistit soudržnost politik.
- Se zavázaly k termínu zveřejnění národních akčních plánů pro rostlinné potraviny včas, aby mohly být předloženy k projednání na COP32 v roce 2027.
- Se zavázaly k finanční podpoře provádění národních akčních plánů pro rostlinně potraviny, z rozpočtů na podporu zemědělství a potravinářství.

Seznam signatářů a signatářek



































































Kontaktujte nás
Pro více informací prosím kontaktujte
Připojte se k seznamu

References
- Benton, T.G., C. Bieg, H. Harwatt et al. (2021): Food system impacts on biodiversity loss. Three levers for food system transformation in support of nature. Available at: https://www.chathamhouse.org/sites/default/files/2021-02/2021-02-03-food-system-biodiversity-loss-benton-et-al_0.pdf [22.03.2025]
- Xu, X., P. Sharma, S. Shu, et al. (2021): Global greenhouse gas emissions from animal-based foods are twice those of plant-based foods. Nature Food 2(9), 724–732. doi:10.1038/s43016-021-00358-x
- Plant-based foods could range from fresh fruits, vegetables, whole-grains, legumes, nuts, edible fungi, tofu, tempeh, as well as plant-based alternatives to animal-sourced products that are nutrient-rich and compatible with WHO guidelines on salt, sugar and fat content.
- FAO (2024): COP29: New FAO analysis maps Nationally Determined Contributions, identifies opportunities, gaps and risks related to agrifood climate solutions. Available at: https://www.fao.org/newsroom/detail/cop29–new-fao-analysis-maps-nationally-determined-contributions–identifies-opportunities–gaps-and-risks-related-to-agrifood-climate-solutions/en [22.03.2025]
- FAO (2023): COP28 UAE Declaration on Sustainable Agriculture, Resilient Food Systems and Climate Action. Available at:: https://knowledge4policy.ec.europa.eu/publication/cop28-uae-declaration-sustainable-agriculture-resilient-food-systems-climate-action_en [22.03.2024]
- IPCC (2022): Climate Change 2022. Mitigation of Climate Change. Available at: ipcc.ch/report/ar6/wg3/downloads/report/IPCC_AR6_WGIII_FullReport.pdf [09.05.2025]
- IPCC (2019): Figure 5.12 from the Special Report on Climate Change and Land. Available at: https://www.ipcc.ch/srccl/chapter/chapter-5/5-5-mitigation-options-challenges-and-opportunities/5-5-2-demand-side-mitigation-options/5-5-2-1-mitigation-potential-of-different-diets/figure-5-12/ [22.03.2025]
- IPCC (2022): Summary for Policymakers. Cambridge University Press, Cambridge, UK and New York, NY, USA. Doi: 10.1017/9781009157926.001
- WHO Regional Office for Europe (2021): Plant-based diets and their impact on health, sustainability and the environment. A review of the evidence. Available at: https://iris.who.int/bitstream/handle/10665/349086/WHO-EURO-2021-4007-43766-61591-eng.pdf [22.03.2025]
- IPCC (2022): Climate Change 2022. Mitigation of Climate Change. Available at: ipcc.ch/report/ar6/wg3/downloads/report/IPCC_AR6_WGIII_FullReport.pdf [09.05.2025]
- UNEP (2022): Enabling Sustainable Lifestyles in a Climate Emergency. Available at: https://wedocs.unep.org/bitstream/handle/20.500.11822/39972/Lifestyles_climate.pdf [22.03.2025]
- Benton, T.G., C. Bieg, H. Harwatt et al. (2021): Food system impacts on biodiversity loss. Three levers for food system transformation in support of nature. Available at: https://www.chathamhouse.org/sites/default/files/2021-02/2021-02-03-food-system-biodiversity-loss-benton-et-al_0.pdf [22.03.2025]
- Sun, Z., L. Scherer, et al. (2022): Dietary change in high-income nations alone can lead to substantial double climate dividend. Nature Food 3(1), 29–37. Doi: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/37118487/
- Poore, J. & T. Nemecek (2018): Reducing food’s environmental impacts through producers and consumers. Science 360(6392), 987–992. doi:10.1126/science.aaq0216
- Mburu, S. W., G. Koskey, J. M. Kimiti, et al. (2016): Agrobiodiversity conservation enhances food security in subsistence-based farming systems of Eastern Kenya. Agriculture & Food Security 5(1), 19. Doi: 10.1186/s40066-016-0068-2.
- Marrero, A. & J. Mattei (2022): Reclaiming traditional, plant-based, climate-resilient food systems in small islands. The Lancet Planetary Health 6(2), e171–e179. doi:10.1016/S2542-5196(21)00322-3
- Cassidy, E. S., P. C. West, J. S. Gerber, et al. (2013): Redefining agricultural yields: from tonnes to people nourished per hectare. Environmental Research Letters 8(3), 034015. Doi:10.1088/1748-9326/8/3/034015
- Chatzimpiros, P. & S. Harchaoui (2023): Sevenfold variation in global feeding capacity depends on diets, land use and nitrogen management. Nature Food. Doi:10.1038/s43016-023-00741-w
- Erb, K.-H., C. Lauk, T. Kastner, et al. (2016): Exploring the biophysical option space for feeding the world without deforestation. Nature Communications 7 11382. doi:10.1038/ncomms11382
- Gerten, D., V. Heck, J. Jägermeyr, et al. (2020): Feeding ten billion people is possible within four terrestrial planetary boundaries. Nature Sustainability 3(3), 200–208. doi:10.1038/s41893-019-0465-1
- ARE (2024): Kitchen of the Future. Available at: Kitchen-of-the-Future_-The-economic-and-environmental-benefits-of-protein-diversification-in-Thailand_compressed.pdf [09.05.2025]
- Saget, C., A. Vogt-Schilb & T. Luu (2020). Jobs in a Net-Zero Emissions Future in Latin America and the Caribbean. Inter-American Development Bank and International Labour Organization, Washington D.C. and Geneva.