Postavte se za svobodu názvosloví

Vláda ČR navrhuje novelu vyhlášky, která pod záminkou ochrany spotřebitelů a spotřebitelek zavádí přísné definice potravin a pokrmů jako je burger, párek, řízek či karbanátek. Tato změna by znemožnila rostlinným výrobkům používat tyto názvy, takže už žádné houbové řízky, sójové párky nebo fazolové burgery. 1

Nenechme si vzít sójový párek a jasně se postavme proti cenzuře v kuchyni. Sójový párek není hrozba, zato záměrné a promyšlené nahrávání masnému průmyslu a diskriminace rostlinných potravin ano.

Navrhovaná regulace zbytečně a neoprávněně omezuje používání zavedených názvů, které všichni dobře známe a navíc je chceme zachovat, jak potvrzují data přímo z České republiky.2 Nová regulace nechrání nás, nakupující, ale masný průmysl a jen komplikuje situaci českým producentům rostlinných výrobků.

1,940

To nejlepší, co teď můžete udělat, je napsat přímo ministrovi zemědělství a dalším zapojeným osobám. Připravili jsme vám podklady, takže stačí jen pár kliků a máte hotovo!

Níže najdete připravené texty a předměty e-mailů, které si můžete jednoduše zkopírovat a upravit.

Nezapomeňte do e-mailu vykopírovat obrázek sójového párku :jemitoburt:.

Pro výrobce a prodejce: Chcete poslat oficiální připomínku? Stáhněte si argumentační manuál zde.

Marek Výborný, ministr zemědělství, předseda KDU-ČSL

  • [email protected]
    V kompetenci Marka Výborného, jakožto ministra zemědělství, je vznik novely vyhlášky. Napište mu své argumenty, protože právě on má okamžitou moc zastavit vznik této cenzury, která ohrožuje české výrobce i nakupující a nahrává masnému průmyslu.

Petr Hladík, ministr životního prostředí, místopředseda KDU-ČSL

  • [email protected]
    Petra Hladíka bude zajímat aktivita jeho stranického předsedu Marka Výborného. Jako ministrovi životního prostředí by mu mělo záležet na možnosti jednoduchého a přehledného výběru udržitelnějších potravin, kam patří i rostlinné výrobky.

Petr Fiala, předseda vlády ČR, předseda ODS

  • [email protected]
    Upozorněte Petra Fialu, co se děje v dílně ministra koaliční KDU-ČSL. Jelikož se Petr Fiala prý zasazuje za deregulaci a svobodu podnikání, nesmí mu uniknout chystaná diskriminující aktivita, zvýhodňující jen určité skupiny podnikatelů a podnikatelek.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády, ministr vnitra, předseda STAN

  • [email protected]
    Vít Rakušan zastupuje ve vládě liberálnější spektrum. Proto má smysl mu psát, že vás iniciativa ministra zemědělství znepokojuje, spolu s argumenty proč. Zvýšíte tak šanci, že se bude novela vyhlášky ve vládě projednávat.

Markéta Pekarová Adamová, předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, předsedkyně TOP 09

  • [email protected] 
    Pro Markétu Pekarovou Adamovou, jakožto předsedkyni jedné z koaličních stran, bude přínosné vědět, jaké iniciativě se věnuje ministr zemědělství z koaliční KDU-ČSL. Upozorněte ji na to, že voliči a voličky v ČR mají rozum a v obchodech nepotřebují zbytečné komplikace při výběru potravin, protlačené jednou zájmovou skupinou.

Lukáš Vlček, ministr průmyslu a obchodu ČR, 1. mistopředseda STAN

  • [email protected]
    Upozorněte Lukáše Vlčka na negativní dopad vyhlášky, která ohrozí konkurenceschopnost českých firem. Zatímco zahraniční producenti budou moci pokračovat beze změn, čeští podnikatelé se budou muset přizpůsobit novým pravidlům, což je znevýhodní na trhu.

Pro přehlednost jsou texty rozděleny do 3 sekcí. Každá sekce se zaměřuje na jeden z jasných důvodů, proč by vyhláška neměla být přijata.

Omezení informované volby nakupujících

Přestože, že Ministerstvo zemědělství tvrdí, že má navrhovaná novela vyhlášky ochránit spotřebitele a spotřebitelky před klamáním a zajistit lepší informovanost, dělá opak. Zavedení přísných definic pro potraviny a pokrmy jako řízek, párek či burger znemožní rostlinným produktům používat tyto zavedené názvy, které jsou pro nakupující intuitivní a srozumitelné.  Odzvoní tak názvům jako „houbový řízek“ „sójový párek“ nebo „fazolový burger“? Spotřebitelé a spotřebitelky jsou na tato označení zvyklí, protože odkazují na tvar a chuť potraviny. Lidem doslova pomáhají určit, jak s nimi naložit v kuchyni při přípravě pokrmu. 

Češi a Česky je i  jasně preferují, což potvrzuje nejnovější průzkum YouGov pro ProVeg Česko, jako i další dostupné průzkumy.3,4,5 Novela tak paradoxně přináší zmatek, omezuje svobodu volby a ztěžuje orientaci v nabídce potravin, místo aby poskytla lepší informace a usnadnila rozhodování. A navíc je úplně zbytečná, protože spotřebitelstvo je už chráněno evropským nařízením č. 1169/2011, které jasně stanovuje pravidla pro označování potravin.

Návrhy předmětů

  • Nesouhlasím se změnou vyhlášky o další zbytečné definici potravin a pokrmů
  • Chci, aby sójový párek zůstal párkem!
  • Neberte nám houbové řízky!
  • Víme, co kupujeme – tak proč nové definice?
  • Nemáme problémy s názvy potravin a pokrmů – tak proč nové restrikce?

Návrh textu

Nepřeji si, aby Ministerstvo zemědělství ČR přijalo novelu vyhlášky č. 69/2016 Sb. Přestože tvrdí, že chrání spotřebitele před klamáním a zajišťuje informovanost, ve skutečnosti dělá pravý opak. Myslím si, že názvy jako „veganský řízek“, „sójový párek“ nebo „fazolový burger“ lidé dobře znají, chápou a potřebují. Tyto názvy pomáhají snadno se orientovat v nabídce a rozhodnout se, jak výrobky použít při přípravě jídla.

Také se obávám, že novela by vedla ke zdražení rostlinných výrobků, které mnozí z nás volí kvůli jejich ekologickým, zdravotním nebo etickým přínosům. Navrhované změny nejsou vůbec nutné – žádný problém s klamáním neexistuje. Novela pod záminkou ochrany spotřebitelů zavádí zbytečná omezení, která znemožní výrobcům rostlinných alternativ používat názvy, kterým spotřebitelé rozumí a na které jsou zvyklí. Prosím, zvažte tyto důvody a přehodnoťte tento návrh, který více škodí než pomáhá.

Diskriminace českých výrobců

Připravovaná novela vyhlášky Ministerstva zemědělství pod záminkou ochrany spotřebitelů a spotřebitelek zavádí přísné definice pro potraviny a pokrmy jako párek, burger nebo řízek, což neúměrně dopadne na malé a střední české výrobce rostlinných alternativ, kteří už je nebudou moci používat v názvech svých výrobků. Povinnost přejmenovat produkty, změnit etikety a přepracovat marketing povede k vysokým nákladům na rebranding. Tyto kroky by mohly vážně poškodit lokální podnikatele a podnikatelky, zatímco ti zahraniční nebudou vyhláškou zasaženi, což naruší hospodářskou soutěž. Navíc silná poptávka po rostlinných produktech naznačuje, že tyto změny neodpovídají přáním nakupujících. Postup Ministerstva vytváří nerovné podmínky na trhu a nespravedlivě zvýhodňuje masný průmysl.

Návrhy předmětů

  • Obávám se poškození lokálních výrobců a férového trhu
  • Nepodporujte opatření, která znevýhodňují české výrobce
  • Proč musí Česko brzdit inovace v potravinářství?
  • Zastavte, prosím, nesmysly na Ministerstvu zemědělství

Návrh textu

Nesouhlasím s připravovanou novelou vyhlášky č. 69/2016 Sb., která diskriminuje české producentyrostlinných výrobků. Nové definice potravin a pokrmů, jako je řízek, karbanátek či párek, těmto firmám znemožní používat zavedené názvy jejich výrobků. Budou muset přejmenovat produkty, změnit etikety a přepracovat marketing, což povede k vysokým nákladům, které si zejména malé a střední podniky nemohou dovolit. Tato zátěž vážně ohrozí jejich existenci, zatímco zahraniční producenti, kteří podobným omezením čelit nebudou, získají nespravedlivou výhodu. Argument Ministerstva, že novela nemá negativní dopady na podnikatelské prostředí, naprosto ignoruje realitu ekonomických nákladů pro české výrobce. Navíc tato zbytečná novela nespravedlivě zvýhodňuje masný průmysl a narušuje férovou hospodářskou soutěž. Podpořte spravedlivé podmínky na trhu a neházejte klacky pod nohy firmám, které přinášejí udržitelná řešení.

Hrozba pro udržitelnost a ochranu přírody

Globální potravinový systém je významnou hnací silou změny klimatu. Živočišné zemědělství je zodpovědné za 20 % všech lidmi vyprodukovaných emisí skleníkových plynů, jako je oxid uhličitý, metan a oxid dusný; u samotného metanu jde dokonce o 32 %. Snížení naší závislosti na živočišné výrobě je klíčové pro snížení emisí, ochranu přírodních zdrojů a zabezpečení potravin. Rostlinné produkty mají menší uhlíkovou stopu než jejich živočišné protějšky – v některých případech až o 90 %. 6,7,8,9,10

Navrhovaná novela vyhlášky však nahrává masnému průmyslu a vytváří překážky pro rozvoj a dostupnost rostlinných výrobků, a tím i pro přechod k udržitelnějšímu stravování. Omezování názvů těchto produktů, vyplývající z akce Ministerstva zemědělství, je krokem zpět v boji proti klimatické změně a ochrany přírody

Návrhy předmětů:

  • Postavte se, prosím, za udržitelnost a ochranu přírody
  • Chceme dostupné ekologické a etické rostlinné výrobky bez byrokracie
  • Chraňme udržitelné potraviny, ne zájmy masného průmyslu
  • Omezování rostlinných produktů je krok zpět pro planetu

Návrh textu:

Snažím se žít ekologicky a šetrně a rostlinné výrobky vnímám jako klíčový krok k ochraně naší planety. Výrazně snižují naši uhlíkovou stopu, šetří přírodní zdroje a hrají zásadní roli v boji proti klimatické změně. Navrhovaná novela vyhlášky č. 69/2016 Sb. Ministerstva zemědělství ČR však de facto znevýhodňuje rostlinné produkty. Omezení jejich názvů a jasné komunikace ztíží lidem jejich volbu v obchodě, povede ke zdražení rostlinných produktů a omezí jejich dostupnost. To vše zpomalí přechod k udržitelnějšímu stravování.

Tato novela navíc nespravedlivě zvýhodňuje masný průmysl a staví rostlinné výrobky, které jsou klíčové pro snižování emisí skleníkových plynů, do nevýhodné pozice. Prosím, zvažte důsledky této legislativy na životní prostředí a podpořte ekologické potraviny místo zavádění těchto naprosto zbytečných opatření, která pouze brzdí udržitelný rozvoj.

  • Když se rozhodnete psát více politikům a političkám, pište každému zvlášť, e-mail je pak osobnější.
  • Oslovte politika či političku slušně (např. „Vážený pane Výborný,”).
  • Vysvětlete, proč má daného politika či političku zajímat právě váš názor – inspirovat se můžete argumenty výše.
  • Nezapomeňte do e-mailu uvést, že si nepřejete, aby Ministerstvo zemědělství ČR přijalo vyhlášku, která bude negativně ovlivňovat značení rostlinných výrobků.
  • Požádejte politika či političku o odpověď, protože chcete znát jeho postoj k dané problematice a co říká na vaše argumenty.

Zdroje

  1. Ale i výrazy jako „ klobása, špekáček, steak, paštika, uzenina, filet, filé” a další. Celý seznam najdete v přílohách navrhované novely: Příloha 3 – tabulka 5; Příloha 7 – tabulka 13, Příloha 13 – tabulka 2.
  2. Až 7 z 10 dotázaných souhlasí se zachováním možnosti používat označení jako ,rostlinná klobása’, ,sójový párek’, ,veganský řízek’ atd. u výrobků s rostlinným složením. Více než 8 z 10 osob si pod sójovými párky představí rostlinný produkt bez obsahu masa.

    Průzkum YouGov pro ProVeg Česko, reprezentativní vzorek populace ČR 15–69 let (1007), srpen 2024
  3. Průzkum provedený BEUC v 10 členských státech v roce 2020 zjistil, že více než 68 % dotázaných podporuje používání „masných“ názvů pro rostlinné produkty a a 11 % nemá na problematiku žádný názor.

    The European Consumer Organisation (BEUC). One Bite at a Time: Consumers and the Transition to Sustainable Food. Analysis of a survey of European consumers on attitudes towards sustainable food. Červen 2020. https://www.beuc.eu/sites/default/files/publications/beuc-x-2020-042_consumers_and_the_transition_to_sustainable_food.pdf
  4. Průzkum ProVeg Polska v roce 2023 ukázal, že 86 % dotázaných si nespletlo rostlinný produkt s živočišným, a hlavním důvodem těch, kteří produkt zaměnili, nebylo jeho označení, ale spěch či vyrušení při nákupu.

    Průzkum Ariadna Panel pro ProVeg Polska (prosinec 2023, reprezentativní vzorek 1068): https://proveg.prowly.com/284137-86-polakow-nie-ma-problemu-z-odroznieniem-wege-kielbasek-od-tych-miesnych-nowe-badanie-proveg-oraz-stanowisko-federacji-konsumentow-zaprzecza-argumentom-poprzedniego-mrirw
  5. Německý průzkum z roku 2022 zjistil, že 92 % správně identifikovalo „vegetariánský masový salát“ a „veganské kuřecí nugetky“.

    Průzkum IFH KÖLN. Kennzeichnung von vegetarischen/veganen Ersatzprodukten Eine bevölkerungsrepräsentative Befragung von Verbraucher:innen (březen 2022, reprezentativní vzorka 1500): https://www.vzbv.de/sites/default/files/2022-04/220307_IFH%20K%C3%96LN_Verbraucherzentrale_Kennzeichnung%20von%20Ersatzprodukten_final.pdf
  6. Xu, X., P. Sharma, et al. (2021): Global greenhouse gas emissions from animal-based foods are twice those of plant-based foods. Nature Food 2(9), 724–732.
  7. The Breakthrough Institute (2023): Livestock Don’t Contribute 14.5% of Global Greenhouse Gas Emissions. Available at: https://thebreakthrough.org/issues/food-agriculture-environment/livestock-dont-contribute-14-5-of-global-greenhouse-gas-emissions [Accessed: 30.10.2023]
  8. United Nations Environment Programme & Climate and Clean Air Coalition (2021): Global Methane Assessment: Benefits and Costs of Mitigating Methane Emissions. United Nations Environment Programme, Nairobi
  9. Poore, J. & T. Nemecek (2018): Reducing food’s environmental impacts through producers and consumers. Science 360(6392), 987–992
  10. Kustar, A. & D. Patino-Echeverri (2021): A Review of Environmental Life Cycle Assessments of Diets: Plant-Based Solutions Are Truly Sustainable, even in the Form of Fast Foods. Sustainability 13(17), 9926.