Domů » Pro zdraví » Vitaminy » Vitamin D

Vitamin D

Vitamin D je zásadní pro zdraví kostí a hraje roli i v řadě dalších procesů. Mezi vitaminy je jedinečný tím, že jsme schopni jej vytvářet v pokožce po vystavení slunečnímu záření. Věděli jste však, že tato syntéza není efektivní po celý rok?

Význam vitaminu D

Proč vitamin D potřebujeme?

Vitamin D je důležitý pro vstřebávání a udržování optimálních hladin vápníku a fosforu. Zvyšuje vstřebávání vápníku ze střeva, snižuje jeho vylučování ledvinami, a proto je důležitý zejména pro mineralizaci kostí a zubů, svalové kontrakce a nervovou signalizaci. Podílí se však i na dělení buněk a funkci imunitního systému.1

Škodí málo i moc

Deficit vitaminu D způsobuje neefektivní vstřebávání vápníku a fosforu, což vede ke narušení mineralizace kostí. Projevem takového deficitu je pak křivice u dětí a osteomalacie u dospělých. V obou případech se jedná o onemocnění spojené právě s narušenou mineralizací kostí.

Vysoké hladiny vitaminu D mohou vést k takzvané hyperkalcémii, což je stav, kdy v krvi koluje příliš vysoké množství vápníku. Hyperkalcémie může způsobovat ukládání vápníku do měkkých tkání, takzvanou kalcifikaci, a způsobit poškození ledvin nebo kardiovaskulárního systému (srdce a cév). Právě hyperkalcémie je považována za indikátor nadměrných hladin vitaminu D a byla využita i pro stanovení horního limitu příjmu.2

Typy vitaminu D

Vitamin D je zastřešující název pro dva typy vitaminu D – vitamin D₂ a vitamin D₃. Oba typy vznikají ze svých prekurzorů po vystavení UV záření a mírně se od sebe liší svou molekulární strukturou.

Vitamin D₂, neboli ergokalciferol, pochází z rostlinných potravin, respektive hub. Vitamin D₃, neboli cholekalciferol, najdeme naopak v potravinách živočišného původu a je to také ta forma, kterou si vytváříme v pokožce po vystavení UV záření. Najdeme jej rovněž v lišejníku, který se využívá jako zdroj pro výrobu rostlinných doplňků stravy s vitaminem D₃.

Aktivace vitaminu D

V těle se vitaminy D₂ a D₃ přeměňují na hlavní cirkulující formu známou jako 25-hydroxyvitamin D, neboli 25(OH)D. Právě tato forma vitaminu D je ta, kterou vám ošetřující lékař či lékařka stanoví při odběru krve.

Forma 25(OH)D však ještě není konečná. Dále se přeměňuje na 1,25(OH)₂D, což je forma, která je biologicky aktivní. Přeměnu vitaminu D₂ a D₃ na aktivní formu obstarávají především játra a ledviny.3

Zdroje vitaminu D

Slunce

Po vystavení slunečnímu záření dochází v pokožce k syntéze vitaminu D z jeho prekurzorů. Pamatujte však, že tato syntéza v pokožce neprobíhá v našich geografických podmínkách efektivně po celý rok! Proč je tomu tak?

UV index

Syntézu vitaminu D aktivuje UV záření. Jeho intenzita však během roku kolísá a velkou část roku není dostatečně silná na to, aby syntézu vitaminu D efektivně aktivovala. Hodnotu UV záření vyjadřuje takzvaný UV index a jeho hodnota se mění v závislosti na ročním období, vzdálenosti od rovníku i fázi dne. Čím blíže jsme k rovníku, tím vyšší hodnoty UV index dosahuje. Během roku se pak zvyšuje v období okolo léta a naopak během zimy klesá. Pro nás je důležitá zejména informace, že v podmínkách České republiky je UV index pro syntézu vitaminu D dostačující pouze v období května až září, což je 5 měsíců. Vidíme tedy, že většinu roku pro nás slunce není dostatečným zdrojem vitaminu D, proto je vhodné se poohlédnout po jiném zdroji.

Vitamin D jsme schopni vytvářet v pokožce po vystavení slunečnímu záření.

Kdy a jak dlouho?

Doporučuje se pobývat na slunci po dobu 15 minut, v čase mezi 10. a 15. hodinou, s odhalenými předloktími. Doporučení však platí pouze pro období květen-září, kdy UV index dosahuje dostatečné hodnoty pro efektivní aktivaci syntézy vitaminu D.4

Strava

Typickým zdrojem vitaminu D₃ jsou tučné živočišné potraviny. Vitamin D je rozpustný v tucích a ukládá se do tukové tkáně, proto jej najdeme především právě v tučných živočišných potravinách. Typickými zdroji jsou například vejce, máslo, tučné ryby a maso. Nicméně ani tyto potraviny neobsahují vitaminu D tolik, aby jeho denní potřebu snadno pokryly. Pokud bychom chtěli uhradit doporučený denní příjem vitaminu D (600 IU) z vajec, museli bychom jich sníst 6-10 kusů. V případě masa bychom potřebovali zhruba 2,5 kg, u másla 1,7 kg a v případě mléka 9,4 litrů.5,6,7

Ve výsledku vás proto asi nepřekvapí, že lidé nezískávají dostatek vitaminu D ani z klasické české stravy. Státní zdravotní ústav publikoval v roce 2017 článek s výpovědným nadpisem: Méně než 1 % osob má dostatek vitaminu D z obvyklé české stravy – v zimě to zakládá na problémy.8

A co rostlinné potraviny?

Z rostlinných potravin představují zdroj vitaminu D houby, a to ve formě vitaminu D₂. Množství vitaminu D v houbách je však ovlivněno tím, zda byly vystaveny UV záření, ať už slunečnímu či umělému. Většina žampionů prodávaných v supermarketech se pěstuje v kontrolovaných podmínkách a obvykle ve tmě. Jediný okamžik, kdy jsou vystaveny světlu, je proto při sběru pod zářivkami, které však obvykle vyzařují jen velmi málo nebo žádné UV záření. Z tohoto důvodu bývá obsah vitamínu D₂ v čerstvých žampionech obvykle nižší než 1 mcg/100 g čerstvé hmotnosti, což je velmi malé množství, uvážíme-li, že doporučený denní příjem je 15 mcg.9

Doplňky stravy

Doplňky stravy jsou pro nás důležitým a užitečným zdrojem vitaminu zejména v období od pozdního podzimu do brzkého jara. V tomto období totiž intenzita slunečního záření v našich geografických podmínkách nedosahuje dostatečné účinnosti na to, aby syntézu vitaminu D v pokožce aktivovala.

Přestože rostlinné potraviny obsahují typicky vitamin D ve formě D₂, většina veganských doplňků stravy již v dnešní době obsahuje formu D₃. Jak je to možné? Existuje totiž i rostlinný zdroj vitaminu D₃ – získává se z lišejníku. Naopak vitamin D₃ živočišného původu se získává z tukové látky ovcí zvané lanolin.10

Veganský vitamin D pro výrobu doplňků stravy se získává z lišejníku.

Doporučený denní příjem

Kolik vitaminu D bychom měli přijímat?

Doporučený denní příjem vitaminu D pro různé věkové skupiny zobrazuje následující tabulka.11 Dříve jste se mohli setkat i s doporučením 2000 IU denně, které pocházelo od Endokrinní společnosti.12 V roce 2024 však vydali nová doporučení, která nahrazují ta předchozí, a hodnotu 2000 IU již neuvádějí.13

Pozor na horní limit

Maximální dávka vitaminu D, který můžeme bezpečně přijímat bez lékařského dohledu, je od věku 11 let 4000 IU. Jak bylo zmíněno již v úvodu, vitamin D je rozpustný v tucích, proto se z těla nevylučuje močí, jako je tomu u vitaminů rozpustných ve vodě. Je proto potřebné, abychom si dávali pozor i na horní limit příjmu, neboť může dojít k předávkování. Na trhu se setkáte s doplňky, které obsahují dávky dosahující hodnot i 10 000 IU. Dejte proto při výběru doplňku pozor na obsažené množství a ujistěte se, že nebudete překračovat denní horní limit 4000 IU.

IU nebo mcg?

U vitaminu D se můžete setkat se dvěma různými jednotkami: miligramy [mcg] a mezinárodní jednotkou, neboli International Unit [IU]. Hodnoty v miligramech si můžete snadno přepočítat na hodnoty v IU a naopak. Stačí, když hodnotu v mcg vynásobíte 40 a získáte hodnotu v IU. Například 50 mcg vitaminu D tak po přepočtu bude 2000 IU (50*40=2000). A naopak, pokud máte hodnotu v IU a chcete vědět hodnotu v mcg, hodnotu v IU 40 vydělte. Ze 4000 IU tak získáme hodnotu 100 mcg (4000/40=100).

Vitamin D v České republice

Jak jsme na tom s příjmem a hladinami vitaminu D v Česku?

V České Republice probíhá pod vedením Státního zdravotního ústavu program národního lidského biomonitoringu. V rámci tohoto programu jsou monitorovány jak hladiny toxických látek, tak i hladiny pro zdraví významných látek. Jednou z posuzovaných živin je právě i vitamin D, a dále také jód a selen.14

Nízké hladiny zejména v zimě a na jaře

V roce 2016 proběhlo hodnocení hladin vitaminu D u dětí. Průzkum ukázal významný vliv expozice slunečnímu záření a sezónní změny v hladinách vitaminu D. Nedostatečné hladiny vitaminu D mělo v létě a na podzim pouhých 10 % dětí. V zimě však zastoupení dětí s nedostatečnými hladinami stouplo na 30 % a na jaře dokonce na 50 %. 15

U dospělých proběhlo hodnocení v roce 2018 a trend vykazoval obdobnou sezónnost. V létě se zastoupení osob s nedostatečnými hladinami pohybovalo pouze v pár jednotkách procent. Na podzim a na jaře však vzrostlo na více než 30 % a v zimě dosáhlo 50 %. Zpráva k výsledkům dodává, že „dlouhodobý nedostatek vitaminu D je aktuálním problémem veřejného zdraví, neboť je stále jasněji prokazován jeho negativní vliv na celou řadu dějů v lidském organismu.16

Nedostatek ve stravě je běžný

Jak jsme si již zmínili v kapitole o zdrojích, z běžné české stravy získává dostatek vitaminu D méně než 1% osob.17 Tento průzkum se zaměřoval na jedince ve věku 18-90 let. V roce 2018 byl však publikován další průzkum z českého prostředí, který zahrnul i děti od 4 let a ukázal podobné výsledky – nedostatečný příjem se odhaduje na nejméně 95 %.18 Riziko nedostatečného příjmu se tak týká nás všech, nezávisle na způsobu stravování. Pamatujme na to zvláště v období pozdního podzimu až jara, kdy pro nás není dostatečným zdrojem ani slunce.

Rady na závěr:

  • Vitamin D jsme schopni vytvářet v pokožce po vystavení slunečnímu záření, tato syntéza však není efektivní po celý rok.
  • V období května až září je s ohledem na vitamin D doporučeno vystavovat se slunci mezi 10. a 15. hodinou po dobu 15 minut.
  • Od října do dubna je vhodné užívat doplňky stravy, neboť v potravinách se vyskytuje jen velmi malé množství vitaminu D.
  • Doporučený denní příjem pro dospělou osobu je 600 IU, neboli 15 mcg.
  • Pamatujte, že existuje i horní limit vitaminu D (4000 IU / 100 mcg) a dejte pozor, abyste jej při užívání doplňků stravy nepřekračovali.
Veronika Baťová

Chybí vám v článku nějaká důležitá informace?
Našli jste chybu či nesrovnalost?
Dejte mi vědět!

Autorka článku a zodpovědná osoba:

Mgr. Veronika Baťová
Senior specialistka na výživu ProVeg Česko
[email protected]

Kam dál?

Co třeba…

Zdroje

  1. EFSA Panel on Dietetic Products, Nutrition and Allergies (NDA). (2016). Scientific opinion on dietary reference values for vitamin D. EFSA Journal, 14(10), 4547. https://doi.org/10.2903/j.efsa.2016.4547
  2. EFSA Panel on Dietetic Products, Nutrition and Allergies (NDA). (2016). Scientific opinion on dietary reference values for vitamin D. EFSA Journal, 14(10), 4547. https://doi.org/10.2903/j.efsa.2016.4547
  3. EFSA Panel on Dietetic Products, Nutrition and Allergies (NDA). (2016). Scientific opinion on dietary reference values for vitamin D. EFSA Journal, 14(10), 4547. https://doi.org/10.2903/j.efsa.2016.4547
  4. Rusińska A. et al. Vitamin D Supplementation Guidelines for General Population and Groups at Risk of Vitamin D Deficiency in Poland-Recommendations of the Polish Society of Pediatric Endocrinology and Diabetes and the Expert Panel With Participation of National Specialist Consultants and Representatives of Scientific Societies-2018 Update. Front Endocrinol (Lausanne). 2018 May 31;9:246. doi: 10.3389/fendo.2018.00246. PMID: 29904370; PMCID: PMC5990871.
  5. SZÚ (2017), Víte, že vejce nejvíce přispívají k celkovému přívodu vitaminu D z potravin? http://www.szu.cz/uploads/CZVP/3_Vitamin_D_Vejce.pdf
  6. SZÚ (2018) Víte, že i maso a masné výrobky jsou zdrojem vitaminu D? I když ne velkým…http://www.szu.cz/uploads/CZVP/vitD_maso.pdf
  7. SZÚ (2017), Víte, že i mléko a mléčné výrobky jsou zdrojem vitaminu D? http://www.szu.cz/uploads/CZVP/5_Vitamin_D_Mleko.pdf
  8. Státní zdravotní ústav. (n.d.). Méně než 1% osob má dostatek vitaminu D z obvyklé české stravy – v zimě to zakládá na problémy. Retrieved July 24, 2024, from http://www.szu.cz/tema/bezpecnost-potravin/mene-nez-1-osob-ma-dostatek-vitaminu-d-z-obvykle-ceske
  9. Cardwell G. ea al. A Review of Mushrooms as a Potential Source of Dietary Vitamin D. Nutrients. 2018 Oct 13;10(10):1498. doi: 10.3390/nu10101498. PMID: 30322118; PMCID: PMC6213178.https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC6213178/
  10. NIH. (n.d.). Vitamin D – Health Professional Fact Sheet. Retrieved October 9, 2024, from https://ods.od.nih.gov/factsheets/VitaminD-HealthProfessional/
  11. European Food Safety Authority (EFSA). (n.d.). EFSA DRV Finder – Dietary Reference Values for nutrients. Retrieved February 26, 2025, from https://multimedia.efsa.europa.eu/drvs/index.htm
  12. Vitamin D for the Prevention of Disease: An Endocrine Society Clinical Practice Guideline. J Clin Endocrinol Metab. 2024. doi: 10.1210/clinem/dgae290.
  13. Demay, Marie B et al. “Vitamin D for the Prevention of Disease: An Endocrine Society Clinical Practice Guideline.” The Journal of clinical endocrinology and metabolism vol. 109,8 (2024): 1907-1947. doi:10.1210/clinem/dgae290
  14. SZÚ. (n.d.). Biologický monitoring. Retrieved February 25, 2025, from https://szu.cz/temata-zdravi-a-bezpecnosti/zivotni-prostredi/biologicky-monitoring
  15. SZÚ. (2016). Biomonitoring 2016. Retrieved February 25, 2025, from https://szu.cz/wp-content/uploads/2022/12/Biomonitoring_2016.pdf
  16. SZÚ. (2018). Odborná zpráva o stavu biologického monitoringu v ČR. Retrieved February 25, 2025, from https://szu.cz/wp-content/uploads/2022/12/Odborna_HBM_2018.pdf 
  17. Státní zdravotní ústav. (n.d.). Méně než 1 % osob má dostatek vitaminu D z obvyklé české stravy – v zimě to zakládá na problémy. Retrieved July 24, 2024, from http://www.szu.cz/tema/bezpecnost-potravin/mene-nez-1-osob-ma-dostatek-vitaminu-d-z-obvykle-ceske
  18. Bischofova, S. et al. (2018). Dietary Intake of Vitamin D in the Czech Population: A Comparison with Dietary Reference Values, Main Food Sources Identified by a Total Diet Study. Nutrients, 10(10), 1452. https://doi.org/10.3390/nu10101452

Poslední aktualizace: