Vliv živočišného průmyslu na světový hlad
Světová populace roste a s ní roste i riziko hladovění, nedostatku vody a ekologických katastrof. Otázka, jak spravedlivě a udržitelně nakrmit svět, ještě nikdy nebyla naléhavější. Rostlinná strava využívá méně zdrojů, vytváří méně znečištění, používá méně pesticidů a může přispět ke spravedlivějšímu světu. ProVeg poskytuje informace o tom, jak produkce živočišných produktů zhoršuje hlad ve světě i nespravedlivou distribuci potravin.
Nerovnoměrná distribuce potravin je globálním problémem
Celosvětově je téměř 768 milionů lidí podvyživených 1. Na druhé straně ale téměř 2 miliardy lidí trpí nadváhou, z nichž 650 milionů přímo obezitou 2. Očekává se, že světová populace mezi lety 2020 a 2050 vzroste o 25 % a do roku 2100 bude na planetě přibližně 11 miliard lidí 3. Otázka, jak rozdělíme naše zdroje a nakrmíme rostoucí globální populaci za účelem vytvoření spravedlivého světa s menším hladem, utrpením zvířat a problémy se životním prostředím, ještě nikdy nebyla aktuálnější. Dosažení potravinové bezpečnosti znamená, že musíme dělat více pro to, aby měl každý spolehlivý přístup k dostatečnému, bezpečnému a výživnému jídlu za účelem udržení aktivního a zdravého života 4.
Chov zvířat plýtvá ohromujícím množstvím potravin
Skutečné plýtvání se však vyskytuje v živočišném zemědělství. Asi třetina celosvětové orné půdy se využívá k pěstování krmiva pro hospodářská zvířata, nikoli pro lidi 5. Pokud by se všechny plodiny využívaly výhradně k přímé lidské spotřebě, bylo by v rámci limitů šetrných k životnímu prostředí do roku 2050 dostatek potravin pro nasycení 10 miliard lidí 6 7 8.
Intenzivní živočišná výroba využívá asi třetinu světové produkce obilí a dvě třetiny produkce sóji, kukuřice a ječmene, což narušuje globální potravinovou bezpečnost 9 10. Zkrmování obilí a sóji zvířatům a následná konzumace masa a mléka je méně účinná z hlediska energie (kalorií), bílkovin i využití půdy, než by tomu bylo u přímé konzumace rostlin. Zvláště proto, že intenzivní chov zvířat používá ke krmení velké množství bílkovin potenciálně poživatelných pro člověka 11 12 13.
Produkce masa způsobuje odlesňování a podporuje zabírání půdy
Rostoucí poptávka po živočišných produktech vyžaduje, aby vyspělé země dovážely stovky tisíc tun krmiva pro zvířata – zejména sóji, kukuřice a obilí – z rozvojových zemí Jižní Ameriky a Afriky. Průměrná spotřeba půdy v EU na jednoho obyvatele je 1.3 hektaru, zatímco občané zemí, jako je Čína a Indie, vyžadují méně než 0.4 hektaru na obyvatele 14. Téměř 60 % půdy, kterou potřebuje EU na uspokojení své poptávky po zemědělských a lesnických produktech, leží mimo Evropu 15. Více než 50 % domácích plodin pěstovaných v Německu se používá pro výrobu krmiv. Zároveň však více než 60 % německé poptávky po orné půdě musí být „prakticky“ dovezeno 16.
Rostlinná strava má menší vodní stopu
Zemědělství využívá asi 70 % celosvětové sladké vody k zavlažování polí a k chovu hospodářských zvířat 17. Pěstování plodin používaných jako krmivo pro zvířata odpovídá za 20 % celosvětové spotřeby sladké vody. Zároveň však v současné době více než 2,1 miliardy lidí nemá přístup k nezávadné pitné vodě 18. Nedostatek vody se pravděpodobně zvýší a očekává se, že do roku 2025 bude přibližně 1,8 miliardy lidí žít v zemích nebo regionech s nedostatkem vody 19, přičemž změna klimatu bude dostupnost vody na celém světě dále zhoršovat. Vodní stopa konvenční stravy je vyšší než u rostlinné stravy, díky čemuž je snížení spotřeby živočišných proteinů z hledisky využití vody úspornější 20 21.
Rostlinná strava vyžaduje mnohem méně zdrojů
Živočišný průmysl přispívá k odlesňování a změnám ve využívání půdy, protože přeměňuje divočinu a pralesy na zemědělskou půdu. Odvětví chovu hospodářských zvířat a rybolovu jsou částečně zodpovědné za ztrátu biologické rozmanitosti, snížení funkcí ekosystému, změnu klimatu a znečištění. Spotřeba produktů živočišného původu v tak obrovském měřítku ohrožuje potravinovou bezpečnost pro stovky milionů lidí z rozvojových zemí, kteří jsou negativně ovlivněni změnami ve využívání půdy nezbytnými k výrobě těchto produktů. Jejich půda je totiž využívána k pěstování plodin ke krmení hospodářských zvířat v bohatých zemích a jejich oceány jsou nadměrně loveny, aby uspokojily poptávku v zahraničí, zatímco oni sami často bojují o prosté přežití.
Maso, mléčné výrobky, vejce a ryby jsou ve skutečnosti luxusní potraviny, které drtivá většina lidí nepotřebuje, pokud je k dispozici vyvážená a pestrá rostlinná strava.
ProVeg podporuje dostupnost rostlinných alternativ
Společnost ProVeg se zavázala vytvářet spravedlivější potravinový systém tím, že nepřispívá k tomuto vykořisťování a požaduje, aby politici změnili zemědělskou a potravinovou politiku ve prospěch lidí, zvířat a životního prostředí. Společnost ProVeg dále poukazuje na zdravé alternativy k živočišným produktům, které jsou vyrobeny bez krutosti, a činí je dostupnějšími díky poradenství a podpoře inovativních společností, které chtějí svými produkty obohatit rostlinný trh. Ve své politické práci ProVeg obhajuje potenciál rostlinného životního stylu pro řešení různých problémových oblastí, jako je ochrana zdrojů, ochrana životního prostředí a dobré životní podmínky zvířat.
Zdroje
- FAO, IFAD, UNICEF, WFP and WHO (2021): The State of Food Security and Nutrition in the World 2021. Transforming food systems for food security, improved nutrition and affordable healthy diets for all. Rome, FAO. https://doi.org/10.4060/cb4474en
- WHO (2018): Obesity and overweight. Available at: https://www.who.int/en/news-room/fact-sheets/detail/obesity-and-overweight [23.12.2020][12.02.2018]
- United Nations, Department of Economic and Social Affairs, Population Division (2019): World Population Prospects 2019, Online Edition. Rev. 1. Available at: https://population.un.org/wpp/Download/Standard/Population/ [23.12.2020]
- Food and Agricultural Organisation of the United Nations (FAO) (1996): Rome Declaration on World Food Security and World Food Summit Plan of Action. World Food Summit 13-17 November 1996. Rome. Available at http://www.fao.org/docrep/005/y4671e/y4671e06.htm#fn30 [07.03.2018]
- Steinfeld, H., P. Gerber, T. D. Wassenaar, et al. (2006): Livestock’s long shadow: environmental issues and options. Food and Agriculture Organization of the United Nations, Rome
- Cassidy, E. S., P. C. West, J. S. Gerber, et al. (2013): Redefining agricultural yields: from tonnes to people nourished per hectare. Environmental Research Letters 8(3), 034015. doi:10.1088/1748-9326/8/3/034015
- Erb, K.-H., C. Lauk, T. Kastner, et al. (2016): Exploring the biophysical option space for feeding the world without deforestation. Nature Communications 7 11382. doi:10.1038/ncomms11382
- Gerten, D., V. Heck, J. Jägermeyr, et al. (2020): Feeding ten billion people is possible within four terrestrial planetary boundaries. Nature Sustainability 3(3), 200–208. doi:10.1038/s41893-019-0465-1
- Food and Agriculture Organization of the United Nations (2017): Crop Prospects and Food Situation. March 2017. p.7 .FAO, Rome
- Willett, W., J. Rockström, B. Loken, et al. (2019): Food in the Anthropocene: the EAT–Lancet Commission on healthy diets from sustainable food systems.
- Shepon, A., G. Eshel, E. Noor, et al. (2016): Energy and protein feed-to-food conversion efficiencies in the US and potential food security gains from dietary changes. Environmental Research Letters 11(10), IOP Publishing, 105002. doi:10.1088/1748-9326/11/10/105002
- Shepon, A., G. Eshel, E. Noor, et al. (2018): The opportunity cost of animal based diets exceeds all food losses. Proceedings of the National Academy of Sciences 201713820. doi:10.1073/pnas.1713820115 doi:10.1073/pnas.1713820115
- Mottet, A., C. de Haan, A. Falcucci, et al. (2017): Livestock: On our plates or eating at our table? A new analysis of the feed/food debate. Global Food Security 14 1–8. doi:10.1016/j.gfs.2017.01.001
- B. Lugschitz, M. Bruckner und S. Giljum (2011): Europe‘s global land demand: a study on the actual land embodied in European imports and exports of agricultural and forestry products. Wien: Sustainable Europe Research Institute, 2011. p. 14
- B. Lugschitz, M. Bruckner und S. Giljum (2011): Europe‘s global land demand: a study on the actual land embodied in European imports and exports of agricultural and forestry products. Wien: Sustainable Europe Research Institute, 2011. p. 22
- Fischer, G., S. Tramberend, M. Bruckner, M. Lieber (2017): Quantifying the land footprint of Germany and the EU using a hybrid accounting model. Umweltbundesamt, Dessau-Roßlau. Verfügbar unter: https://www.umweltbundesamt.de/en/publikationen/quantifying-the-land-footprint-of-germany-the-eu [09.07.2021]
- UNESCO, UN-Water (2020): United Nations World Water Development Report 2020:Water and Climate Change, Paris, UNESCO.
- FAO (2019): Water use in livestock production systems and supply chains – Guidelines for assessment (Version 1). Livestock Environmental Assessment and Performance (LEAP) Partnership. Rome.
- WHO (2019): Drinking Water. Available at: https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/drinking-water
- A.Y. Hoekstra (2015): The Water Footprint: The Relation Between Human Consumption and Water Use. The Water We Eat, Springer Water, pp 35-48
- Vanham, D., S. Comero, B. M. Gawlik, et al. (2018): The water footprint of different diets within European sub-national geographical entities. Nature Sustainability 1(9), 518–525. doi:10.1038/s41893-018-0133-x