Selen

Selen je stopový prvek, kterého potřebujeme jen velmi malé množství pohybující se v mikrogramech. Přesto je pro naše zdraví velmi důležitý. Je součástí antioxidačního systému, podílí se na fungování imunity a bez něj by správně nemohla fungovat ani štítná žláza.

Proč selen potřebujeme?

Selen je součástí našeho vnitřního antioxidačního systému a sehrává tak důležitou roli v boji proti volným radikálům a poškozování buněk. Kromě toho je důležitý také pro správnou funkci štítné žlázy, kde se podílí na tvorbě hormonů. Neméně důležitá je i jeho funkce v imunitním systému, kde svým působením podporuje tvorbu protilátek (IgG, IgM) a zvyšuje aktivitu T-buněk a makrofágů. A v neposlední řadě hraje klíčovou roli také při přenosu nervových vzruchů v centrálním nervovém systému.^1,2

Jak jej získat dostatek?

Pro selen je typické, že se jeho obsah v potravinách výrazně liší. Závisí totiž na koncentraci selenu v půdě, která je v různých oblastech světa odlišná. Roli zde hrají i další faktory, jako je například schopnost rostlin selen akumulovat, klimatické podmínky, způsoby pěstování a šlechtění.³

Velmi bohatým zdrojem selenu jsou brazilské para ořechy, které vám jeho doporučený denní příjem mohou hravě pokrýt. Právě para ořechy jsou vůbec nejbohatším rostlinným zdrojem selenu. Obsahují jej tolik, že doporučený denní příjem vám může zajistit už jediný ořech. Vysoký obsah však může mít i stinnou stránku, kterou je snadné překročení horní hranice tolerovatelného příjmu. V případě para ořechů k tomu může dojít již při konzumaci 30 g, což je množství odpovídající asi 6 kusům. Para ořechy tedy do našeho jídelníčku patří, je však vhodné jejich spotřebu nepřehánět.⁴

Značně odlišné koncentrace selenu v potravinách komplikují možnost odhadnutí jeho příjmu na základě analýzy jídelníčku. Může se stát, že vám nutriční software ukáže dostatečný nebo i nadlimitní příjem selenu, který však nemusí odpovídat skutečnosti. Nutriční softwary vycházejí z analýz jednotlivých potravin. Obsah selenu v potravinách se však může značně lišit, a proto je pravděpodobné, že vaše ovesné vločky budou mít jiný obsah selenu než ty použité v analýze.⁵⁶ Z tohoto důvodu není u selenu vhodné spoléhat se na nutriční analýzu jídelníčku. Vhodnější strategií bude zařadit do stravy bohatý zdroj, jako jsou právě brazilské para ořechy. Doporučený denní příjem vám poskytne zhruba jeden až dva para ořechy z Brazílie.⁷

Ovesné tyčinky s para ořechy

Zkombinujte ořechy s ovesnými vločkami a sušeným ovocem a připravte si chutnou svačinku do práce nebo na cesty!

Rady na závěr:

• Velmi bohatým zdrojem selenu jsou para ořechy z Brazílie. Zahrňte do jídelníčku 1-2 para ořechy denně.
• S konzumací para ořechů to nepřehánějte, 30gramová porce (cca 6 kusů) může překročit tolerovatelný horní limit příjmu.

Chybí vám v článku nějaká důležitá informace?
Našli jste chybu či nesrovnalost?
Dejte mi vědět!

Autorka článku a zodpovědná osoba:

Mgr. Veronika Baťová
Senior specialistka na výživu ProVeg Česko
[email protected]

1. Kieliszek M. (2019). Selenium⁻Fascinating Microelement, Properties and Sources in Food. Molecules (Basel, Switzerland), 24(7), 1298. https://doi.org/10.3390/molecules24071298
2. Kieliszek, M., & Błażejak, S. (2016). Current Knowledge on the Importance of Selenium in Food for Living Organisms: A Review. Molecules (Basel, Switzerland), 21(5), 609. https://doi.org/10.3390/molecules21050609
3. Kieliszek, M., & Błażejak, S. (2016). Current Knowledge on the Importance of Selenium in Food for Living Organisms: A Review. Molecules (Basel, Switzerland), 21(5), 609. https://doi.org/10.3390/molecules21050609
4. Lima, L. W., Stonehouse, G. C., Walters, C., Mehdawi, A., Fakra, S. C., & Pilon-Smits, E. (2019). Selenium Accumulation, Speciation and Localization in Brazil Nuts (Bertholletia excelsa H.B.K.). Plants (Basel, Switzerland), 8(8), 289. https://doi.org/10.3390/plants8080289
5. Jakub G. Sobiecki, Paul N. Appleby, Kathryn E. Bradbury, Timothy J. Key,(2016): High compliance with dietary recommendations in a cohort of meat eaters, fish eaters, vegetarians, and vegans: results from the European Prospective Investigation into Cancer and Nutrition–Oxford study, Nutrition Research, 36(5), Pages 464-477, ISSN 0271-5317, https://doi.org/10.1016/j.nutres.2015.12.016.
6. Rayman, Margaret P. “Food-chain selenium and human health: emphasis on intake.” The British journal of nutrition vol. 100,2 (2008): 254-68. doi:10.1017/S0007114508939830. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/18346308/
7. Lima, L. W., Stonehouse, G. C., Walters, C., Mehdawi, A., Fakra, S. C., & Pilon-Smits, E. (2019). Selenium Accumulation, Speciation and Localization in Brazil Nuts (Bertholletia excelsa H.B.K.). Plants (Basel, Switzerland), 8(8), 289. https://doi.org/10.3390/plants8080289