Ne všechny ultrazpracované potraviny škodí. Rostlinné alternativy jsou výjimka

Nová studie ukazuje, že rychlý růst spotřeby ultrazpracovaných potravin zhoršuje zdraví populace. Zároveň potvrzuje, že nejde o jednotnou skupinu a jejich dopad na zdraví se liší. Rostlinné alternativy mohou zdraví i prospívat. Obsahují vlákninu, méně nasycených tuků a žádný cholesterol. 

„Ultrazpracované potraviny nejsou jednotná skupina – liší se od sebe nutričními hodnotami i vlivem na zdraví. Například rostlinné alternativy masa a mléka mohou zdraví dokonce prospívat. Obecně mají lepší zastoupení tuků než jejich živočišné protějšky a navíc obsahují vlákninu. Zjistilo se, že mohou pomáhat se snížením cholesterolu a ukazatele zánětu,“ vysvětluje Veronika Baťová, specialistka na výživu v ProVeg Česko.

Hlavním zjištěním nové studie je, že odklon od tradičních stravovacích návyků směrem k ultrazpracovaným potravinám zvyšuje riziko chronických onemocnění. Autorský tým však připouští, že nejde o jednotnou skupinu a mezi produkty jsou rozdíly. Jako příklad uvádí náhrady mateřského mléka a rostlinný burger, které mohou být výjimkou.

Studie nepředpokládá, že by všechny ultrazpracované potraviny byly stejně škodlivé. Upozorňuje na rizika narůstající konzumace ultrazpracovaných potravin a vyzdvihuje význam celistvých a minimálně zpracovaných potravin.

„Rostlinné alternativy mohou být součástí vyváženého jídelníčku a přinášet určité benefity, například obsah vlákniny nebo vyšší množství živin díky obohacení. Základem stravy by však měly zůstat celistvé rostlinné potraviny, jako jsou luštěniny, celozrnné obiloviny, ovoce, zelenina, ořechy a semínka.“ doplňuje Baťová.