Jak velký dopad může mít vaše zapojení do Veggie Challenge?

Desetitisíce lidí z celého světa se z nejrůznějších důvodů hlásí do výzvy Veggie Challenge a zkouší na 30 dní jídelníček s méně živočišnými produkty – ať už formou reduktariánství, vegetariánství, nebo plně rostlinné stravy. Každý a každá má svou vlastní motivaci – někdo chce podpořit své zdraví, jiný se zaměřuje na snížení environmentální stopy nebo mu záleží na životech zvířat.

V tomto článku se podíváme na to, kolik zdrojů můžete díky změně jídelníčku za pouhých 30 dní ušetřit. Tato konkrétní verze uvádí dopady na příkladu Spojeného království. Prozkoumejte dopad Veggie Challenge na různé oblasti.

Dopad Veggie Challenge na životy zvířat

Omezování či úplné vyřazení živočišných produktů – jako je maso, mléko nebo vejce – z jídelníčku může pomoci snížit poptávku po těchto produktech. Tím lze přispět ke snížení utrpení a zároveň ušetřit životy mnoha zvířat. Přehled níže ukazuje orientační počet zvířat, jejichž životy mohou být ušetřeny díky změně jídelníčku na 30 dní.¹

• Rostlinná strava po dobu 30 dnů: ± 2,08 zvířata²
• Vegetariánství po dobu 30 dnů: ± 1,93 zvířata
• Reduktariánská strava: ± 0,97 zvířete

Více o tom, jak jsme tato čísla vypočítali, se dočtete v tomto článku.

Kromě suchozemských zvířat může být ušetřeno i velké množství ryb, pokud běžně konzumujete ryby nebo mořské plody. Přesné číslo je však obtížné odhadnout, protože ryby se v potravinovém průmyslu často neevidují jako jednotlivci, ale spíše jako hmotnost – v kilogramech nebo tunách. Co ale víme jistě, je to, že kvůli celosvětové poptávce po rybách a mořských plodech zahyne výrazně více mořských živočichů než suchozemských zvířat.

Environmentální dopad Veggie Challenge

V ProVeg usilujeme o to, abychom srozumitelně a na základě vědecky podložených dat ukázali, jaký dopad mohou mít vaše stravovací volby na životní prostředí – a to v kontextu konkrétní země, ve které žijete.

Více informací

Pro výpočet dopadů jsme se rozhodli vycházet z dat iniciativy Planet-Based Diets od organizace World Wildlife Fund (WWF)¹.

Tento ambiciózní projekt využívá rozsáhlá data k tomu, aby ukázal, jak může přechod na rostlinnější způsob stravování pomoci snížit environmentální zátěž – včetně emisí skleníkových plynů, spotřeby půdy a vody – téměř v každé zemi světa.

Mnoho studií, které hodnotí dopad změny stravy, se zaměřuje buď na globální průměry, nebo na konkrétní jednotlivé země – často především západní. Pokud ale chceme oslovit lidi z různých částí světa, potřebujeme datový základ, který reflektuje národní stravovací návyky i ekologickou stopu jednotlivých států a zároveň umožňuje srovnání mezi zeměmi.

Právě to iniciativa Planet-Based Diets od WWF nabízí. Její metodika kombinuje národní data o stravě z Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) s podrobnými informacemi o ekologické stopě různých skupin potravin. Výsledkem jsou odhady toho, jak by přechod na rostlinnou, vegetariánskou či reduktariánskou stravu ve vaší zemi mohl ovlivnit environmentální ukazatele². Díky tomu jsou data mnohem lépe přizpůsobená reálnému kontextu účastníků a účastnic po celém světě.

¹ WWF: The impacts in each country. Dostupné z:
https://planetbaseddiets.panda.org/national-impacts
² WWF (2020): Bending the Curve: The Restorative Power of Planet-Based Diets. Dostupné z:
https://wwfint.awsassets.panda.org/downloads/bending-the-curve—the-restorative-power-of-planet-based-diets-full-report.pdf

Dopad na úsporu CO₂

Omezení konzumace masa patří mezi nejúčinnější způsoby, jak snížit naši uhlíkovou stopu. Samotný živočišný průmysl je podle odhadů zodpovědný až za 20 % celosvětových emisí skleníkových plynů³. Už jen snížení spotřeby živočišných produktů po dobu jednoho měsíce může výrazně přispět ke snížení vaší osobní ekologické zátěže^4,5,6,7.

Různé výzkumy ukazují, jaké množství zdrojů lze ušetřit omezením konzumace masa. Přehled těchto dat naleznete například na platformě FoodSystemData.

Je přirozené, že si člověk těžko představí, co ve skutečnosti znamená například kilogram oxidu uhličitého (CO₂e). Pro lepší představu jsme doplnili přepočet podle průměrné spotřeby nových osobních aut v EU, která se pohybuje kolem 109 gramů CO₂ na kilometr⁸.

Přibližné úspory emisí CO₂ za 30 dní podle typu stravy:

• Rostlinná strava: 142,77 kg CO₂ (odpovídá asi 1 313 km jízdy autem)
• Vegetariánská strava: 126 kg CO₂ (cca 1 156 km jízdy autem)
• Reduktariánská strava: 102,16 kg CO₂ (cca 936 km jízdy autem)

Skutečná výše úspor se však může lišit v závislosti na tom, co konkrétně jíte, kde žijete a odkud vaše potraviny pocházejí.

Dopad na úsporu vody

Zemědělství je celosvětově zodpovědné přibližně za 70 % spotřeby vody, kterou lidstvo využívá⁹. Produkce živočišných potravin vyžaduje podstatně více vody než pěstování rostlinných potravin, jako jsou luštěniny nebo celozrnné obiloviny. Omezení konzumace živočišných produktů tak může výrazně snížit poptávku po vodě, zejména v regionech, kde se potraviny produkují.

Rostliny samozřejmě ke svému růstu vodu potřebují také – a živočišná produkce je náročná právě proto, že zvířata musí zkonzumovat velké množství rostlinné stravy (vykrmení). Existuje více metod, jak se spotřeba vody měří – například pomocí tzv. vodních stop (water footprint), údajů o sladké vodě či tzv. vážené vodní stopy podle nedostatku vody v dané oblasti.

Podrobnější informace o těchto metodách najdete zde. Studie nicméně opakovaně ukazují, že rostlinné potraviny a rostlinně zaměřená strava obecně vyžadují méně vody^10,11.

Níže najdete orientační úspory vody, kterých lze dosáhnout během 30 dní účasti ve Veggie Challenge¹²:

• Rostlinná strava: přibližně 13 233 litrů
• Vegetariánská strava: přibližně 9 041 litrů
• Reduktariánská strava: přibližně 7 315 litrů

Dopad na úsporu půdy

U rostlinné stravy je potřeba výrazně méně zemědělské půdy k vypěstování potravin – a to včetně ploch, které by jinak sloužily k pěstování krmiv pro hospodářská zvířata. V Jižní Americe je například značná část odlesňování způsobena právě pěstováním sóji určené ke krmení zvířat – celosvětově se až 75 % sójové produkce využívá jako krmivo pro hospodářská zvířata, nikoliv pro přímou spotřebu lidmi¹³.

Živočišná produkce přitom zabírá přibližně 80 % světové zemědělské půdy, přesto však poskytuje jen asi 17 % globálního příjmu kalorií a 37 % příjmu bílkovin.

Orientační úspora zemědělské půdy za 30 dní podle typu stravy:

• Rostlinná strava: přibližně 376,85 m²
• Vegetariánská strava: přibližně 339,45 m²
• Reduktariánská strava: přibližně 300,82 m²

Motivují vás tato čísla k zapojení se do Veggie Challenge? Zaregistrujte se teď hned – a sdílejte Veggie Challenge i se svými přáteli!

Upozornění:

Veškeré údaje o dopadech, které uvádíme v rámci Veggie Challenge, slouží pouze k ilustračním a vzdělávacím účelům. Jedná se o orientační hodnoty – skutečný dopad se může lišit v závislosti na individuálním složení jídelníčku každé osoby. Uvedené výpočty jsou poskytovány tak, jak jsou, bez záruky úplnosti, přesnosti či vhodnosti pro konkrétní účely.

---

Zdroje a poznámky

1. Snížíte poptávku po živočišných produktech, takže zachráníte budoucí životy zvířat.
2. Údaje zahrnují přímou spotřebu suchozemských zvířat a ryb. Údaje o suchozemských zvířatech byly získány pomocí údajů o produkci a spotřebě z The Food and Agricultural Organization of the United Nations: Food and Agriculture Organization of the United Nations (2019): Livestock primary. FAOSTAT Database. Rome, Italy. Dostupné z: http:\/\/www.fao.org\/faostat\/en\/#data\/QL a Food and Agriculture Organization of the United Nations (2019): New Food Balances. FAOSTAT Database. Rome, Italy. Dostupné z: http:\/\/www.fao.org\/faostat\/en\/#data\/FBS. Údaje o rybách byly stanoveny pomocí údajů o spotřebě z různých zemí a odhadovaných středních hmotností pro různé ryby, např. z Fishcount.org (http:\/\/fishcount.org.uk\/studydatascreens\/2016\/numbers-of-wild-fish-A0-2016.php). Pro čísla použitá v tomto článku jsme vypočítali vážený průměr ušetřených zvířat v různých zemích, ve kterých se Veggie Challenge koná. Jedná se o konzervativní odhad, který zohledňuje pouze přímou spotřebu suchozemských zvířat a ryb. O vedlejších úlovcích, rybách používaných jako krmivo a měkkýších se zatím neuvažovalo, ale mohly by počet zvířat znatelně navýšit. Mějte prosím na paměti, že tyto údaje se mohou lišit v závislosti na vašem jídelníčku a mohou tedy být větší nebo menší.
3. Xu, X., P. Sharma, S. Shu, et al. (2021): Global greenhouse gas emissions from animal-based foods are twice those of plant-based foods. Nature Food 2(9), 724–732. doi:10.1038/s43016-021-00358-x
4. E. Hallstrom, A. Carlsson-Kanyama, P. Borjesson. (2015). Environmental impact of dietary change: a systematic review. Journal of Cleaner Production 91 1-11.
5. Scarborough, P., P. N. Appleby, A. Mizdrak, et al. (2014): Dietary greenhouse gas emissions of meat-eaters, fish-eaters, vegetarians and vegans in the UK. Climatic Change 125(2), 179–192. doi:10.1007/s10584-014-1169-1
6. Abejón, R., L. Batlle-Bayer, J. Laso, et al. (2020): Multi-Objective Optimization of Nutritional, Environmental and Economic Aspects of Diets Applied to the Spanish Context. Foods 9(11), Multidisciplinary Digital Publishing Institute, 1677. doi:10.3390/foods9111677
7. Springmann, M., L. Spajic, M. A. Clark, et al. (2020): The healthiness and sustainability of national and global food based dietary guidelines: modelling study. BMJ m2322. doi:10.1136/bmj.m2322 doi:10.1136/bmj.m2322
8. European Environment Agency (2024): CO2 emissions performance of new passenger cars in Europe. Available at: https://www.eea.europa.eu/en/analysis/indicators/co2-performance-of-new-passenger
9. WWAP (2017): The United Nations World Water Development Report 2017. Wastewater: The Untapped Resource. UNESCO, Paris.
10. ProVeg International (2025): Water use. Available at: https://proveg.org/fsd-article/water-use/
11. Například:
    • Poore, J. & T. Nemecek (2018): Reducing food’s environmental impacts through producers and consumers. Science 360(6392), 987–992. doi:10.1126/science.aaq0216
    • Scarborough, P., M. Clark, L. Cobiac, et al. (2023): Vegans, vegetarians, fish-eaters and meat-eaters in the UK show discrepant environmental impacts. Nature Food doi:10.1038/s43016-023-00795-w doi:10.1038/s43016-023-00795-w
    • Vanham, D., S. Comero, B. M. Gawlik, et al. (2018): The water footprint of different diets within European sub-national geographical entities. Nature Sustainability 1(9), 518–525. doi:10.1038/s41893-018-0133-x
    • Harris, F., C. Moss, E. J. M. Joy, et al. (2019): The Water Footprint of Diets: A Global Systematic Review and Meta-analysis. Advances in Nutrition doi:10.1093/advances/nmz091 doi:10.1093/advances/nmz091
    • A.Y. Hoekstra (2015). The Water Footprint: The Relation Between Human Consumption and Water Use. The Water We Eat, Springer Water, pp 35-48. Calculated from table 2 (page 44). 

    A další

12. A.Y. Hoekstra (2015). The Water Footprint: The Relation Between Human Consumption and Water Use. The Water We Eat, Springer Water, pp 35-48. Calculated from table 2 (page 44). Unfortunately they did not calculate savings for a vegan diet. If we assume that all consumed calories come from plant-based foods the number might be as high as 57.000 liters for a vegan diet.
13. FCRN (2020): Soy: food, feed, and land use change. Available at: https://tabledebates.org/building-blocks/soy-food-feed-and-land-use-change [Accessed 04.03.2021]