V České republice bude spuštěn první akcelerační program zaměřený mimo jiné na rostlinné produkty. 3měsíční program Future of Food nabídne podporu všem, kteří se zaměřují na udržitelnou a inovativní produkci potravin. Účastníci získají možnost účasti ve vzdělávacích workshopech, odborné konzultace, profesionální mentoring i setkání s experty z potravinářství.
„Potravinový průmysl zaznamenal i v České republice v posledních letech nárůst inovativních rostlinných výrobků, stále se však z hlediska dostupnosti a pestrosti, chuti nebo i ceny nevyrovná nabídce dalších západních zemí,” říká Martin Ranninger, ředitel ProVeg Česko. „Proto jsme rádi, že na našem území bude spuštěn program, který podpoří i ty firmy, které se rozhodnout jít rostlinnou cestou,” pokračuje Ranninger.
Účastníci se potkají se zajímavými osobnostmi z oblasti udržitelných potravin jako je Martin Ducháček, majitel Freshbedýnek, Otto Jiránek, generální ředitel společnosti Country Life, Martin Jahoda, generální ředitel EMCO či Kamil Demuth, zakladatel platformy scuk.cz.
„V Impact Hubu chceme podpořit ty, kteří usilují o pozitivní změnu a motivují druhé k uvědomělým rozhodnutím, která ovlivní život dalších generací. Přesně proto vznikl akcelerační program Future of Food,” představuje Markéta Pavlíková, programová manažerka Future of Food akceleračního programu.
V rámci Future of Food proběhne také online panelová diskuze na téma Budoucnost jídla. Jako zástupkyně veganství se jí zúčastní i Nikoleta Kováčová alias Surová dcérka. Jaké budeme produkovat potraviny v první polovině 21. století? Jak nasytíme 10 miliard lidí? Zúčastněte se zdarma! Registrace zde.
Zvyšující se politický rozměr zemědělství
V nedávno zveřejněné strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli”, která je součástí nové Zelené dohody pro Evropu, nastínila Evropská komise finanční podporu ve výši nejméně 100 miliard eur pro přechod na udržitelnější zemědělství. Podle strategie má být 10 miliard eur použito na bio-hospodářství a potraviny, přičemž klíčovou oblastí výzkumu bude „zvyšování dostupnosti a zdrojů alternativních proteinů jako jsou rostlinné, kultivované či mořské proteiny a proteiny na bázi hmyzu a další náhražky masa.”
Komise ve své strategii Od zemědělce ke spotřebiteli uvádí, že živočišné zemědělství je hlavním přispěvatelem ke změně klimatu a způsobuje téměř 70 % všech emisí skleníkových plynů v Evropě. Nadměrná spotřeba živočišných výrobků má však i zdravotní dopad na celou společnost, což s sebou nese nemalé náklady do zdravotní péče. V roce 2017 bylo podle odhadů více než 950 000 úmrtí v EU spojeno s nezdravým stravováním. Zdravý jídelníček založený na rostlinné stravě snižuje riziko život ohrožujících nemocí a omezuje environmentální dopad na náš potravinový systém.
