Blog

Co plýtvá víc – avokádo z dovozu nebo hovězí od souseda?

Když se mluví o plýtvání jídlem, většinou myslíme na to, co končí v koši. Ale existuje i jiný druh plýtvání – a ten začíná dávno předtím, než jídlo vůbec dorazí na náš talíř. Každá potravina za sebou nechává stopu: ve spotřebované vodě, využité půdě a emisích, které její výroba vyžaduje. A právě tady se jednotlivé druhy potravin výrazně liší.

Možná vás překvapí, že transport – tedy to, jak daleko jídlo cestovalo – tvoří v průměru méně než 10 % celkové ekologické stopy potravin. Daleko větší roli hraje to, zda jde o potravinu živočišnou nebo rostlinnou. Živočišné potraviny jsou zodpovědné za přibližně 84 % emisí skleníkových plynů z produkce potravin v EU1.

Ani hovězí z místní farmy proto nebude mít nižší uhlíkovou stopu než avokádo přivezené z druhého konce světa. Pokud bychom celý rok jedli každý den půlku avokáda, vyprodukujeme tím zhruba 72 kg skleníkových plynů. Malá porce kuřecího masa za stejné období? Přibližně 497 kg – tedy sedmkrát více2.

Proč má maso tak vysokou uhlíkovou stopu?

Důvod je prostý: živočišná výroba je ze své podstaty velmi neefektivní. Aby zvířata rostla, musíme je nejdřív nakrmit – a to ve velkém. Více než třetina světové zemědělské produkce putuje jako krmivo pro hospodářská zvířata. Z celkové energie obsažené v krmivu se ale do výsledné potraviny pro člověka přemění jen asi 12 %3. Zbytek se „ztratí” cestou.

A ještě jedno srovnání, pro lepší představu. Na stejné ploše půdy, ze které získáme 100 g rostlinných bílkovin, vyprodukujeme jen 4 g bílkovin z hovězího masa3. To je plýtvání půdou, vodou i energií v doslova astronomickém měřítku.

Sloupcový graf porovnávající průměrné emise skleníkových plynů (kgCO2e/2000 kcal) podle typu stravy, včetně stravy s vysokým, středním a nízkým obsahem masa, pescetariánské, vegetariánské a veganské stravy.

Dobrá zpráva je, že každý a každá z nás může tuto rovnici ovlivnit – a to hned u příštího nákupu. Není třeba přes noc změnit celý jídelníček. Stačí postupně přidávat více rostlinných potravin, které mají obecně nižší uhlíkovou stopu. Zařaďte luštěniny místo masa několikrát týdně, vyzkoušejte rostlinné alternativy u oblíbených jídel a dopřejte si více sezónní zeleniny a celozrnných obilovin. Každý takový krok šetří zdroje – a učí i děti, že to, co jíme, má svůj otisk ve světě kolem nás.

Pokud nevíte, kde začít, vyzkoušejte Veggie Challenge – bezplatný 30denní program, který vás provede přidáváním rostlinných jídel do vašeho jídelníčku krok za krokem.

Zdroje

  1. https://www.nature.com/articles/s43016-024-00949-4
  2. https://www.bbc.com/news/science-environment-46459714
  3. https://iopscience.iop.org/article/10.1088/1748-9326/8/3/034015

Nejnovější zprávy a aktuality

EU chce méně dovážet bílkoviny. Musí řešit ale i potraviny, nejen krmiva

Evropská komise zveřejnila 7. července plán, jak snížit závislost EU na dovozu bílkovin ze…

„To naše děti jíst nebudou“: Jak úspěšně zavést nové rostlinné recepty ve škole

Strach z toho, že uvaříte skvělé, nutričně vyvážené jídlo, které nakonec skončí netknuté v…

Co (ne)smí obsahovat produkt s logem V-Label? Podmínky pro veganskou a vegetariánskou certifikaci

Pro získání mezinárodní certifikace V-Label nestačí, že ve finálním složení není maso. Pro…

Pro další novinky