Světový den zdraví 2025: Jak rostlinná strava podporuje zdraví v průběhu jednotlivých fází života

7. dubna slavíme Světový den zdraví. Každý rok Světová zdravotnická organizace využívá tento den pro start roční kampaně a letos spouští program Zdravé začátky, nadějná budoucnost. Ten vyzývá vlády a poskytovatele zdravotní péče, aby se více zaměřili na prevenci úmrtí matek a novorozenců a také na dlouhodobé zdraví žen.
Zajistit každému dítěti ten nejlepší možný začátek do života znamená podívat se na celou věc v širším kontextu – zajistit přístup ke kvalitní výživě, k dobrým zdravotním systémům a zdravějším volbám pro všechny. Jídlo, které si vybíráme a kterým krmíme naše děti je zásadní nejen pro formování našeho individuálního zdraví, ale i pro budování dlouhodobého veřejného zdraví.
V ProVeg je zdraví jedním z pěti klíčových důvodů proč přejít na rostlinnou stravu. I malé změny, jako zařazení několika rostlinných jídel do jídelníčku může mít pozitivní dlouhodobý vliv na vaše zdraví. Strava, která je bohatá na rostlinné potraviny, může být prevencí chronických onemocnění a posílit zdraví v každé fázi života.
Dobrá zpráva je, že nemusíte změnit úplně všechno! Pouhé zařazení většího množství celistvých rostlinných potravin do vaší denní rutiny dle vašeho tempa může udělat velkou změnu, nejen pro vaše zdraví vaše, ale i pro zdraví vašich dětí a budoucích generací.
Jak rostlinná strava může podpořit zdraví v jakémkoliv věku
Dětství
Základy dlouhodobého zdraví se začínají budovat v dětství. Vyvážená a pečlivě sestavená rostlinná strava může podpořit zdravý růst a vývoj. Je však důležité vzdělat se v oblasti výživy a nepodcenit suplementaci, především vitamínu B12 a D. Pokud se vaše dítě stravuje rostlinně, zvažte také zařazení fortifikovaných potravin (vápník, železo, jód), abyste pokryli nutriční potřeby pro podporu kognitivního a fyzického vývoje. Studie naznačují, že děti konzumující větší množství rostlinných potravin, mohou mít nižší riziko obezity, a také tato strava může podpořit dlouhodobé zdraví srdce. 1,2 Pro více informaci se podívejte do sekce výživa, kde také najdete také brožuru Veganská strava pro děti a těhotné a kojící matky ke stažení zdarma.
Dospělost
Riziko chronických onemocnění se zvyšuje s narůstajícím věkem a strava hraje zásadní roli v jejich prevenci. Rostlinná strava je spojována s nižším rizikem srdečních onemocnění, cukrovky 2. typu a vysokého krevního tlaku. Benefity najdeme i v oblasti zdraví střev. 3,4,5,6,7
Stáří
Strava bohatá na ovoce, zeleninu, lušteniny, ořechy a celozrnné obiloviny se v nedávné studii ukázala jako pozitivní pro zdraví mozku a byla spojena s pomalejším stárnutím mozku a pomalějším zhoršováním kognitivních funkcí.8 Mnoho rostlinných potravin je bohatých na antioxidanty, které přispívají k ochraně proti oxidačnímu stresu. Rostlinné zdroje bílkovin mohou i s přibývajícím věkem podpořit sílu svalstva a celkovou vitalitu, zejména v kombinaci s pravidelným cvičením a fyzickou aktivitou.9
Klíčové benefity rostlinné stravy
Rostlinná strava je nabitá nutrienty, které přispívají k podpoře dlouhodobé zdraví. Podívejme se na příklady toho, jak může vyšší konzumace rostlinných potravin přispět k delšímu a zdravějšímu životu:
- Zdraví srdce
Ukazuje se, že konzumace většího množství rostlinných potravin může snižovat riziko srdečních onemocnění a snižovat krevní tlak. Výzkum naznačuje, že rostlinná strava může snížit riziko ischemické choroby srdeční až o 40 % a pomáhá předcházet ateroskleróze – hromadění tukových usazenin v tepnách. Strava, která je bohatá na vlákninu, zdravé tuky z ořechů a semen a na celistvé rostlinné potraviny, může také podpořit zdravou hladinu cholesterolu a tím přispět ke zdraví srdce a cév.10,11,12,13 - Zdraví střev a dobré trávení
Vláknina je klíčová pro dobré trávení a rostlinná strava je na ni bohatá. Pestře složený jídelníček založený na celistvých rostlinných potravinách podporuje zdraví střev, což má zásadní vliv i na celkovou psychickou pohodu.14,15 - Nižší riziko cukrovky 2. typu
Studie naznačují, že rostlinná strava může zlepšovat citlivost na inzulin a snižovat tak riziko vzniku cukrovky 2. typu. Celistvé rostlinné potraviny mohou pomoci regulovat hladinu cukru v krvi a podporovat lepší metabolické zdraví.16,17,18 - Snížení zánětu
Chronické záněty jsou spojeny s mnoha chorobami, od artritidy po srdeční onemocnění a mohou způsobovat dlouhodobé zdravotní problémy. Výzkum naznačuje, že stravování, které obsahuje vysoké množství živočišných bílkovin, zejména z masa a mléčných výrobků, může podporovat zánět.19 Celistvé rostlinné potraviny jsou naopak přirozeně bohaté na protizánětlivé látky. Strava založená na celistvých rostlinných potravinách poskytuje kromě vitaminů a minerálních látek také vlákninu, antioxidanty a další fytonutrienty, které pomáhají regulovat imunitní reakce a snižovat riziko onemocnění souvisejících se záněty.20,21,22 - Dlouhověkost a zdravé stárnutí
Některé z nejdéle žijících populací na světě se stravují převážně rostlinně a podobně i další vědecké výzkumy naznačují, že strava hraje zásadní roli při udržování našeho zdraví ve stáří. Vyvážená rostlinná strava bohatá na celozrnné obiloviny, luštěniny, ořechy, ovoce a zeleninu poskytuje důležité živiny, které podporují celkovou pohodu a mohou pomoci snížit riziko onemocnění souvisejících s věkem. Antioxidanty a protizánětlivé látky obsažené v rostlinných potravinách mohou pomoci chránit naše tělo před poškozením buněk astrava bohatá na vlákninu zase přispívá ke zlepšení zdraví střev a metabolických funkcí. Rostlinná strava vám může pomoci žít déle a udržet si zdraví a dobrou fyzickou kondici i ve vyšším věku, důležitá je však i kombinaces cvičením a fyzickou aktivitou.

Jak začít se změnou
Přechod na více či zcela rostlinnou stravu není nemožný. Nemusíte však všechno změnit ze dne na den. Malé a postupné změny mohou mít velký vliv na vaše zdraví a návyky. Zde je několik snadných způsobů, jak začít:
- Zařaďte rostlinný pokrm jednou týdně: Začněte s jednoduchými změnami, jako je například nahrazení masav kuřeti na paprice cizrnou a výměnou smetany za její rostlinnou alternativu. Místo míchaných vajíček zase můžete vyzkoušet tofíčka.
- Objevujte rostlinné zdroje bílkovin: Fazole, čočka, tofu a quinoa jsou bohatým a chutným zdrojem bílkovin.
- Přidávejte více celistvých potravin: Zaměřte se na konzumaci většího množství ovoce, zeleniny, ořechů a semínek, luštěnin a celozrnných obilovin.
- Zaměřte se na vitamin B12: Pokud se rozhodnete jíst plně rostlinně, suplementace vitaminu B12 je naprosto nezbytná pro vyhnutí se jeho nedostatku a podporu zdraví mozku a nervů.
- Objevte jednoduché swapy: Vyberte si rostlinné mléko místo kravského nebo zkuste veggie hamburger místo hovězího.
- Najděte recepty na pokrmy, které si zamilujete: Podívejte se na velký výběr receptů na webových stránkách ProVeg, kde najdete jednoduché a chutné rostlinné pokrmy.
- Vyzkoušejte Veggie Challenge: Přihlaste se do Veggie Challenge a dostávejte každý den tipy a recepty spolu s podporou, která vám pomůže na cestě za rostlinnějším jídelníčkem.
Nikdy není pozdě začít
Nikdy není pozdě začít s rostlinnější stravou. Poskytnutí nutričně bohatého a pestrého jídelníčku je klíčové pro zdraví během celého života.. Ať už se rozhodnete pro menší změnu nebo výraznější kroky, každé jídlo je příležitostí nasytit a vyživit vaše tělo a investovat do zdravější budoucnosti – pro sebe i budoucí generace.
Proč tedy nezačít ve Světový den zdraví jednou jednoduchou změnou? Vyzkoušejte rostlinné jídlo, experimentujte s novými ingrediencemi nebo udělejte první krok k udržitelnějšímu a zdravějšímu způsobu stravování. Ať už začnete jakkoli, pokaždé, když se rozhodnete pro výživné rostlinné jídlo, pozitivně ovlivníte zdraví své i celé planety.
Zdroje:
1) Sabaté J, Wien M. Vegetarian diets and childhood obesity prevention. Am J Clin Nutr. 2010 May;91(5):1525S-1529S. doi: 10.3945/ajcn.2010.28701F. Epub 2010 Mar 17. PMID: 20237136.
2) Weder S, Hoffmann M, Becker K, Alexy U, Keller M. Energy, Macronutrient Intake, and Anthropometrics of Vegetarian, Vegan, and Omnivorous Children (1⁻3 Years) in Germany (VeChi Diet Study). Nutrients. 2019 Apr 12;11(4):832. doi: 10.3390/nu11040832. PMID: 31013738; PMCID: PMC6521189.
3) Quek, J., G. Lim, W. H. Lim, et al. (2021): The Association of Plant-Based Diet With Cardiovascular Disease and Mortality: A Meta-Analysis and Systematic Review of Prospect Cohort Studies. Frontiers in Cardiovascular Medicine 8 756810. doi: 10.3389/fcvm.2021.756810.
4) Yokoyama Y, Levin SM, Barnard ND. (2017): Association between plant-based diets and plasma lipids: a systematic review and meta-analysis. Nutr Rev. 2017 Sep 1;75(9):683-698. doi: 10.1093/nutrit/nux030.
5) Joshi, S., Ettinger, L., & Liebman, S. E. (2020): Plant-Based Diets and Hypertension. American Journal of Lifestyle Medicine, 14(4), 397-405. https:// doi.org/10.1177/1559827619875411
6) Qian, F., G. Liu, F. B. Hu, et al. (2019): Association Between Plant-Based Dietary Patterns and Risk of Type 2 Diabetes: A Systematic Review and Meta-analysis. JAMA Internal Medicine 179(10), 1335. doi:10.1001/jamainternmed.2019.2195
7) Gan, Z. H., H. C. Cheong, Y.-K. Tu, et al. (2021): Association between Plant Based Dietary Patterns and Risk of Cardiovascular Disease: A Systematic Review and Meta-Analysis of Prospective Cohort Studies. Nutrients 13(11), 3952.
8) LeWine, H. E. (2024, April 3). Foods linked to better brainpower. Harvard Health Publishing. (https://www.health.harvard.edu/healthbeat/foods-linked-to-better-brainpower)
9) Tonstad, S., T. Butler, R. Yan, et al. (2009): Type of vegetarian diet, body weight, and prevalence of type 2 diabetes. Diabetes Care. 32, p.791–796
10) Fenglei Wang M.S. et al. (2015): Effects of Vegetarian Diets on Blood Lipids: A Systematic Review and Meta-Analysis of Randomized Controlled Trials. doi: 10.1161/JAHA.115.002408
11) Joshi, S., Ettinger, L., & Liebman, S. E. (2020): Plant-Based Diets and Hypertension. American Journal of Lifestyle Medicine, 14(4), 397-405. https:// doi.org/10.1177/1559827619875411
12) Kim, H., L. E. Caulfield, V. Garcia‐Larsen, et al. (2019): Plant‐Based Diets Are Associated With a Lower Risk of Incident Cardiovascular Disease, Cardiovascular Disease Mortality, and All‐Cause Mortality in a General Population of Middle‐Aged Adults. Journal of the American Heart Association 8(16), e012865.
13) Tantamango-Bartley, Y., K. Jaceldo-Siegl, J. Fan, et al. (2013): Vegetarian diets and the incidence of cancer in a low-risk population. Cancer Epidemiology, Biomarkers & Prevention. 22(2), p. 286–294
14) Shen X, Tilves C, Kim H, Tanaka T, Spira AP, Chia CW, Talegawkar SA, Ferrucci L, Mueller NT. Plant-based diets and the gut microbiome: findings from the Baltimore Longitudinal Study of Aging. Am J Clin Nutr. 2024 Mar;119(3):628-638. doi: 10.1016/j.ajcnut.2024.01.006. Epub 2024 Jan 12. PMID: 38218318; PMCID: PMC10972708.
15) Tomova A, Bukovsky I, Rembert E, Yonas W, Alwarith J, Barnard ND, Kahleova H. The Effects of Vegetarian and Vegan Diets on Gut Microbiota. Front Nutr. 2019 Apr 17;6:47. doi: 10.3389/fnut.2019.00047. PMID: 31058160; PMCID: PMC6478664.
16) World Health Organization (2021): Diabetes. Available at https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/diabetes [08.06.2021]
17) Chen, Z., M. G. Zuurmond, N. van der Schaft, et al. (2018): Plant versus animal based diets and insulin resistance, prediabetes and type 2 diabetes: the Rotterdam Study. European Journal of Epidemiology 33(9), 883–893.
18) Qian, F., G. Liu, F. B. Hu, et al. (2019): Association Between Plant-Based Dietary Patterns and Risk of Type 2 Diabetes: A Systematic Review and Meta-analysis. JAMA Internal Medicine 179(10), 1335. doi:10.1001/jamainternmed.2019.2195
19) Rivera-Monroy, Cristina E Loza-López, Gabriela Gutiérrez-Salmeán, The effect of plant-based diets on meta-inflammation and associated cardiometabolic disorders: a review, Nutrition Reviews, Volume 80, Issue 9, September 2022, Pages 2017–2028, https://doi.org/10.1093/nutrit/nuac020
20) Di Raimondo D., Musiari G., Rizzo G., Pirera E., Signorelli S.S. New Insights in Prevention and Treatment of Cardiovascular Disease. Int. J. Environ. Res. Public Health. 2022;19:2475. doi: 10.3390/ijerph19042475
21) Gammone, M. A., Riccioni, G., & Parrinello, G. (2019). Omega-3 Polyunsaturated Fatty Acids: Benefits and Endpoints in Sport. Nutrients, 11(1).
22) Wang YB, Page AJ, Gill TK, Melaku YA. The association between diet quality, plant-based diets, systemic inflammation, and mortality risk: findings from NHANES. Eur J Nutr. 2023 Oct;62(7):2723-2737. doi: 10.1007/s00394-023-03191-z. Epub 2023 Jun 22. PMID: 37347305; PMCID: PMC10468921.




