Už jste se někdy setkali s názorem, že veganům a vegankám záleží více na zvířatech než na lidech? Toto nešťastné tvrzení je založeno na předpokladu, že když se někdo rozhodne jíst vegansky, je tomu tak proto, že chce zachránit zvířata – a že se tedy stará o blaho zvířat více než o blaho lidí.
Je pravda, že veganství se ze své podstaty zaměřuje na zvířata. To však přece ještě neznamená, že veganům a vegankám zároveň nezáleží i na lidech. Ve skutečnosti může být rostlinná strava i projevem zájmu o další lidi, neboť může přispět k vytvoření bezpečnějšího a lepšího světa i pro ně. Zde je pět důvodů, proč je rostlinná strava důležitá pro sociální spravedlnost a lidská práva.
1. Rostlinná strava pomáhá v boji proti změně klimatu
Změna klimatu nezpůsobuje pouze vymírání ohrožených druhů rostlin a živočichů; zabíjí také lidi. Již v současnosti každý rok zemře okolo 400 000 lidí navíc v důsledku neúspěšných sklizní, stresu z horka, záplav a šíření tropických chorob, jako je malárie a či horečka dengue – na všech těchto problémech se klimatická změna podílí. Navíc se očekává, že číslo vzroste na 600 000 osob ročně do roku 2030. Jak s tím může rostlinná strava pomoci? Má výrazně nižší uhlíkovou stopu a je šetrnější i z hlediska využívání vody a půdy. Chov hospodářských zvířat je zodpovědný za 14,5 % skleníkových plynů, které způsobují změnu klimatu.
2. Rostlinná strava pomáhá řešit světový hlad
Každý rok zemře v důsledku hladu 7,7 milionu lidí. Ačkoli je k dispozici dostatek zemědělské půdy, její využití je nespravedlivě distribuováno: velká část orné půdy se využívá na produkci biopaliv a pro živočišnou výrobu. Pokud bychom veškerou zemědělskou půdu využili přímo k pěstování rostlinných potravin pro lidskou spotřebu, mohli bychom nakrmit další 4 miliardy lidí. Rozsáhlá studie zjistila, že globálním přechodem na rostlinnou stravu bychom mohli uvolnit až 76 % zemědělské půdy, která by již nebyla v zemědělství potřeba a mohli bychom ji například zalesnit a podpořit tak zachytávání oxidu uhličitého. Více o souvislosti mezi světovým hladem a živočišným průmyslem se dočtete zde.
3. Rostlinná strava pomáhá v boji s rezistencí na antibiotika
Bakterie se stávají stále odolnější vůči antibiotikům a každý rok zemře 700 000 lidí na infekce způsobené bakteriemi odolnými vůči antibiotikům. Do roku 2050 by počet úmrtí způsobených rezistencí na antibiotika mohl dosáhnout až 10 milionů.
Jedním z významných zdrojů tohoto problému je vysoké používání antibiotik v chovech hospodářských zvířat. Ve skutečnosti se hospodářským zvířatům podává mnohem více antibiotik než lidem. Až dvě třetiny světové produkce antibiotik (65 000 tun) se využívá právě pro hospodářská zvířata. Navzdory snahám o regulace jsou antibiotika stále široce používaná, a to i za účelem předcházení nemocem v přeplněných chovech nebo za účelem podpory růstu. Antibiotika v trávicím traktu hospodářských zvířat vytváří selekční tlak na bakterie a podporují vznik a šíření genů, které způsobují rezistenci vůči antibiotikům. Tyto odolné bakterie jsou následně vylučovány do prostředí, kde kontaminují půdu a vodu, mohou se dále přenášet na člověka a přispívají k rozvoji antimikrobiální rezistence. Snižování poptávky po živočišných produktech proto může zachránit miliony životů snížením výskytu infekčních chorob způsobených rezistencí na antibiotika.
4. Rostlinná strava je prevencí vzniku nových nemocí
Chov hospodářských zvířat je ohniskem nových patogenů, které se mohou přenášet ze zvířete na zvíře nebo ze zvířete na člověka. Vzpomeňte si na epidemie, jako je ptačí chřipka, prasečí mor či dokonce pandemie COVID-19. Propuknutí dalších zoonotických chorob bychom mohli jednoduše zabránit tím, že budeme místo zvířat jíst rostlinné potraviny.
5. Rostlinná strava může přispět k prodloužení života
A v neposlední řadě, strava založená na celistvých rostlinných potravinách vám může prodloužit život snížením rizika kardiovaskulárních onemocnění, některých typů rakoviny nebo cukrovky. Aktualizovaná zpráva od vědecké komise EAT-Lancet zjistila, že přechodem na stravu založenou převážně či zcela na rostlinných potravinách by bylo možné předejít až 15 milionům předčasných úmrtí ročně – to znamená více lidí, než kolik je obyvatelstva v celé České Republice.
Tím, že se rozhodnete zařadit do svého jídelníčku více celistvých rostlinných potravin, můžete prospět nejen svému zdraví a životnímu prostředí, ale podpořit také k sociální spravedlnost a lidská práva.
